Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola května 51, 140 00 Praha 4

Redukční dieta a životospráva ženy v menopauze

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE

Zpracovala: Zuzana Machoňová, studentka III. ročníku

oboru Diplomovaný nutriční terapeut

Vedoucí práce: Bc. Iva Dvořáková

Praha, 2016

……………………………………

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury.

Byla jsem seznámena s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č 121/2000 Sb., ve znění č. 81/2005Sb., autorský zákon, zejména se skutečností, že Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, 5. května 51, Praha 4 má právo na uzavření licenční smlouvy o užití této práce jako školního díla podle §60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, 5. května 51, Praha 4 oprávněna ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich skutečné výše.

Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce ve studovně Vyšší odborné školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy, 5. května 51, Praha 4.

……………………………………

V Praze, 25. března 2016

Poděkování:

Děkuji Bc. Ivě Dvořákové za podněty a připomínky při zpracování mé absolventské práce.

……………………………………

Anotace

Téma mé absolventské práce je „Redukční dieta a životní styl ženy v menopauze“. Práce je rozdělená do 7 částí a má 48 stran. V teoretické části se věnuji popisu menopauzy, zdravotních rizik a komplikací s menopauzou spojených. Popisuji léčbu a prevenci těchto obtíží, zdravý životní styl v období menopauzy, riziko nadváhy a obezity a jejich léčbu. V praktické části se věnuji dvěma ženám, jedné upravuji jídelníček a druhé redukuji hmotnost.

Annotation

The topic of my graduate work is „Reducing diet and lifestyle of women in menopause.“ The thesis is divided into seven parts and it has 48 pages. The theoretical part is dedicated to description of menopause, health risks and complications connected to menopause. There is description of treatment and prevention of these difficulties, a healthy lifestyle during menopause, the risk of overweight and obesity and their treatment. The practical part deals with two women. The first one has modified diet and the second woman needs the reduction of weight.

Obsah

1 Úvod. 9

2 TERORETICKÁ ČÁST. 10

2.1 Charakteristika menopauzy. 10

2.2 Změny v organismu. 11

2.2.1 Změny menstruačního cyklu. 11

2.2.2 Návaly horka. 12

2.2.3 Osteoporóza. 12

2.2.4 Ateroskleróza. 13

2.2.5 Inkontinence. 13

2.3 Léčba. 13

2.3.1 Hormonální substituční terapie. 14

2.3.2 Nehormonální terapie. 15

2.3.3 Fytoestrogeny. 15

2.4 Zdravá životospráva v menopauze. 16

2.4.1 Potřeba jednotlivých živin. 16

2.4.2 Pohyb. 18

2.5 Riziko nadváhy a obezity. 19

2.5.1 Obezita. 19

2.5.2 Typy obezity. 19

2.6 Redukce váhy. 19

2.6.1 Zásady zdravé redukční diety. 20

2.6.2 Základní typy redukčních diet 20

2.6.3 Alternativní způsoby redukce hmotnosti 21

3 PRAKTICKÁ ČÁST. 23

3.1 Kazuistika 1. 23

3.1.1 Osobní anamnéza. 23

3.1.2 Rodinná anamnéza. 23

3.1.3 Sociální a pracovní anamnéza. 24

3.1.4 Nutriční anamnéza. 24

3.1.5 Příklad současného jídelníčku ženy po dobu 5 dnů. 25

3.1.6 Zhodnocení jídelníčku. 27

3.1.7 Nutriční doporučení 28

3.1.8 Navrhovaný jídelníček na 3 dny: 28

3.1.9 Zhodnocení 30

3.1.10 Úprava jídelníčku na 3 dny. 31

3.1.11 Shrnutí 33

3.2 Kazuistika 2. 33

3.2.1 Osobní anamnéza. 33

3.2.2 Rodinná anamnéza. 34

3.2.3 Sociální a pracovní anamnéza. 34

3.2.4 Nutriční anamnéza. 34

3.2.5 Příklad současného jídelníčku ženy po dobu 5 dnů. 36

3.2.6 Hodnocení jídelníčku. 38

3.2.7 Výživová a režimová doporučení 39

3.2.8 Navrhovaný jídelníček na 3 dny. 40

3.2.9 Zhodnocení 42

3.2.10 Shrnutí 42

4 ZÁVĚR.. 44

5 Seznam použitých zkratek. 45

6 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ.. 46

7 SEZNAM PŘÍLOH.. 48

1 Úvod

Menopauza je součástí života každé ženy. Málo která žena má však dostatek informací o změnách, které se během menopauzy v těle odehrávají. Stejně tak jsou ženy nedostatečně informované o zdravotních rizicích s menopauzou spojených a důležitosti úpravy jídelních zvyklostí.

Téma Redukční dieta a životospráva v menopauze jsem si vybrala, protože mnoho žen v mém okolí, kterým začíná období menopauzy, či jej prožívají, většinou neví, co se svými potížemi dělat.

Cílem mé práce je přiblížit problematiku menopauzy a s ní spojených zdravotních rizik, jejich prevenci a možnou léčbu. Chci poukázat, na to, jak je důležitá zdravá životospráva v tomto období.

Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsem zpracovala pojmy menopauza, zdravotní rizika v menopauze, nadváha a obezita, jejich prevence a léčba. V praktické části se věnuji dvěma ženám. Kazuistika 1 popisuje ženu s normální váhou, které upravuji jídelníček a jídelní zvyklosti. Kazuistika 2 popisuje obézní ženu, u které jsem se zaměřila na redukci hmotnosti.

2 TEORETICKÁ ČÁST

2.1 Charakteristika menopauzy

Menopauza je přirozenou součástí života ženy, kdy dochází ke snížení funkce vaječníků, v důsledku čehož se snižuje tvorba hormonů estrogenu a progesteronu. Zastavuje se menstruační cyklus a nastává ztráta plodnosti. V tomto období nastávají změny v organismu (Phillipsová, 2005). Není snadné odlišit změny způsobené pouze nedostatkem pohlavních hormonů od změn způsobených stárnutím organismu (Fait, 2006). Menopauza nastupuje u většiny žen mezi 40 až 50 rokem. Začátek před 40 rokem je považován za předčasné selhání funkce vaječníků. Příčinou menopauzy je neschopnost folikulů odpovědět na stimulaci centrálního nervového systému. Po poslední menstruaci se hypofýza snaží svou aktivitou stimulovat vaječníky, ty nejsou schopné vyloučit více estrogenů a u žen se objeví klinické obtíže. Estrogeny jsou ještě nějakou dobu ve vaječnících tvořeny v nepatrném množství. Nepatrné množství estrogenů se tvoří také v kůře nadledvin. Tyto estrogeny vznikají druhotně zejména
v tukové tkáni. Menopauza probíhá ve třech etapách.

Premenopauza je období před vlastní menopauzou (Fait, 2007). Je ještě zachována pravidelné menstruace, ale začíná klesat hladina hormonů, především progesteronu. Období trvá až do nástupu nepravidelných cyklů (Scheuernstuhl, Hild, 2014). Objevují se již první příznaky klimakterického syndromu.

Perimenopauza je období přechodu mezi plodným věkem ženy a začátkem senia. Postupně začíná vyhasínat funkce vaječníků. Vaječníky produkují estrogeny, ale ovulace je občasná, proto progesteron není produkován v každém cyklu. Nedochází tak k pravidelnému měsíčnímu krvácení. Tato doba se také nazývá klimakteriem.

Postmenopauza je období začínající 12 měsíců po posledním menstruačním krvácení. Toto období je charakteristické trvale zvýšenými hladinami folikulistimulačního hormonu a minimální produkcí estrogenů. Organismus by si již měl zvyknout na změněnou hladinu hormonů. Trvá až do začátku senia. Senium je úsek života začínající od 70 či 75 let. Délka postmenopauzy je individuální a je podmíněna geneticky. Vyhasnutí estrogenní produkce způsobují potíže a ženy by tedy měly být pod lékařským dohledem (Fait, 2007).

2.2 Změny v organismu

Nízká hladina estrogenů v krvi začne ovlivňovat celý organismus. Také vysoké hladiny FSH a LH mohou vyvolat změny, především ovlivňovat metabolismus tuků
a cukrů. Dalším hormon, kterého s přibývajícím věkem ubývá je DHEA. Je to důležitý hormon, ze kterého se tvoří androgeny nebo estrogeny. Progesteron se z DHEA vytvořit nemůže. Tvoří se v 70% v kůře nadledvin. Ve 30% se tvoří ve vaječnících. U čtyřicetiletých žen je hladina DHEA poloviční než u dvacetiletých. Ovlivňuje hladinu krevního cukru, stabilitu kostí, srdeční oběhový systém, krevní tlak. Zlepšuje výkonnost, zvyšuje energii (Scheuernstuhl, Hild, 2014).

Asi u 70% žen je menopauza spojená s problémy. U žen dochází k mnoha změnám, které mají vliv na jejich celkový vzhled a kondici. Nedostatek estrogenů se začne projevovat i fyzickými změnami. Pochva ztrácí pružnost, zkracuje se, ztenčuje se sliznice, slábne vazivo a svaly pánevního dna, zmenšuje se děloha, snižuje se pružnost tkání, začíná se projevovat osteoporóza, mění se tělesná váha. Vinou ubývajících estrogenů stoupá v menopauze množství tuku v krvi. Zhoršuje se funkce ledvin, trávicího ústrojí i mozku. Kromě fyzických změn doprovází menopauzu i změny psychické. Změny nálady, deprese, úzkost, vyčerpání, pocit osamělosti, podrážděnost, ztráta libida, nespavost. Všechny projevy se označují jako tzv. klimakterický syndrom (Phillipsová, 2005). Pro vyjádření míry obtíží číselně se nejčastěji používá Kuppermanův index nebo Menopause Rating Scale (Fait, 2006).

2.2.1 Změny menstruačního cyklu

Pro porozumění tomu, co způsobuje změny v ženském těle v menopauze, je důležité vědět, jak fungují vaječníky, a jak je řízený měsíční cyklus.

V první polovině menstruačního cyklu zrají ve vaječníku folikuly, obsahující vajíčka, jejichž obaly produkují estrogeny, primárně estradiol. Zralý folikul praskne
a uvolní vajíčko, které je vyplaveno z vaječníku a dochází k ovulaci. Tato fáze se nazývá folikulární. Ze zbytku prasklého folikulu vzniká žluté tělísko. V tomto tělísku se vytváří hormon progesteron. Progesteron působí opačně než estradiol. V této fázi zvané luteální jsou produkovány vaječníky estrogeny i progesteron, fáze je obvykle dlouhá 14 dní. Jestliže nedojde k otěhotnění a vajíčko se nezahnízdí v děložní sliznici, žluté tělísko zdegeneruje a hladiny progesteronu a estrogenů poklesnou. Luteální fáze menstruačního cyklu bývá v období blížící se menopauzy nepravidelná, také vajíčka jsou méně kvalitní a vůbec nemusí dojít k ovulaci.

Tím, že zásobování kvalitními vajíčky ve středním věku ženy poklesne, kolísá hormonální produkce a k blížící se menopauze se produkce estrogenů i progesteronu postupně utlumuje (Phillipsová, 2005). Ve srovnání s reprodukčním obdobím se sníží tvorba estradiolu o 90% a estronu o 70%. „Následkem poklesu tvorby estrogenů vzroste koncentrace folikulostimulačního hormonu“ (Fait, 2006, str. 13.) Folikuly jsou pro ženu důležitým zdrojem hormonů estrogenů. Estrogeny jsou ženské pohlavní hormony, ovlivňující strukturu a funkci organismu ženy po celý život (Fait, 2007). Jedná se
o celou skupinu hormonů, z nichž jsou důležité estron, estradiol a estriol. Estron působí nejsilněji během plodných let ženy. Nejvíce ho produkují vaječníky. Estriol vzniká z estronu v játrech. Zajišťuje zdraví a vlhkost všech sliznic v těle, ale i funkci močového měchýře. Hlavním hormonem estrogenů je estradiol (Scheuernstuhl, Hild, 2014).

2.2.2 Návaly horka

Nejčastější změnou, kterou ženy trpí, jsou návaly horka a pocení a to denní
i noční. Návaly horka pociťuje asi 70% žen v perimenopauze, kolem 60 roku je to již jen 30% žen, po 70 roce 9%. Jsou způsobeny chybnou regulací průtoku krve cévami. Začínají pocitem horka či pálení v oblasti hlavy a odtud se šíří směrem dolů. Může je doprovázet bolest hlavy či bušení srdce (Fait, 2010). Některé ženy mají několik návalů týdně po omezenou dobu, jiné je mají po padesátce denně ještě mnoho let. Úbytek estrogenů způsobuje, že je cévní svalovina nestabilní. V menopauze má termoregulační systém výkyvy, potní žlázy kvůli nedostatku estrogenů neochlazují tak efektivně jako dříve (Phillipsová, 2005).

2.2.3 Osteoporóza

Řídnutí kostní tkáně tzv. osteoporóza je dlouhodobou změnou spojenou s menopauzou. Jde o onemocnění kostní tkáně, při němž dochází k úbytku kostní hmoty. A to složky organické i anorganické. V důsledku těchto změn vzrůstá riziko zlomenin. Do 30 let se kost utváří, od 30 let se kostní tkáň odbourává (Fait, 2010). Novou kostní tkáň vytvářejí buňky zvané osteoblasty, osteoklasty naopak pohlcují starou nebo špatně utvořenou tkáň. V období menopauzy se zvyšuje odbourávání kostní tkáně vlivem poklesu hladiny estrogenů. Právě nedostatek pohlavních ženských hormonů je nejčastější příčinou osteoporózy. Nejzávažnější komplikací osteoporózy jsou zlomeniny, jejich příčinou je křehkost kostí v důsledku ubývání hustoty kostní hmoty. Typické jsou zlomeniny obratlů, krčku kosti stehenní a horní části kosti pažní (Řehořková, Špičková, Špičková, 2008).

2.2.4 Ateroskleróza

Až do menopauzy jsou ženy chráněny svými pohlavními hormony před kardiovaskulárními onemocněními a aterosklerózou Tuto ochrannou bariéru však s úbytkem estrogenů ztrácejí. Estrogeny zlepšují výkonnost srdeční svaloviny a mají také přímý vliv na cévy. Po poklesu estrogenů v krvi se cévy stáhnou, zvýší se krevní tlak a zmenší průtok krve. Klesá množství HDL a narůstá množství LDL cholesterolu v krvi a to vede ke zvýšení rizika aterosklerózy (Fait 2010). Aterosklerózu způsobuje ukládání cholesterolu a vápenných solí do cévní stěny. Tím se cévy zužují
a ztrácejí pružnost. Velké zúžení, které zabraňuje zvýšit průtok cévou při zátěži, se projeví jako ischemická choroba srdeční, provází ji ostré bolesti za hrudní kostí při námaze. Může dojít k úplnému uzávěru cévy a to vede k srdečnímu infarktu nebo cévní mozkové příhodě. Nejvýznamnějšími rizikovými faktory, které se podílejí na rozvoji kornatění cév, jsou kouření, vysoký krevní tlak, vysoké hladiny tuku v krvi, diabetes, nízká pohybová aktivita (Phillipsová, 2005).

2.2.5 Inkontinence

Ke zhoršení funkce pánevních svalů a sliznic močových cest, ztenčování sliznice pochvy vede též nedostatek estrogenů. To je spojeno s inkontinencí moči. Ta je urgentní či stresová. Při urgentní inkontinenci má žena náhle akutní potřebu močit. Při stresové inkontinenci dochází k úniku moči svévolně při zasmání, poskočení apod. Může se vyskytovat i smíšená inkontinence (Phillipsová, 2005).

2.3 Léčba

Změny, které se v těle ženy odehrávají, vyžadují preventivní prohlídky. Ze zdravotního pojištění je plně hrazen screening děložního hrdla a prsní tkáně. Pravidelné vyšetření, zvané mamografie, by měla absolvovat každá žena od 45 let a následně každé dva roky. Ženy z rodin, kde se nádor v minulosti vyskytl, by měly vyšetření zahájit o 5 let dříve, než byl diagnostikovaný u předků.

Screening kolorektálního karcinomu se začíná provádět od 50 let v jednoročním intervalu. Od 55 let je vhodné si nechat udělat vyšetření stolice, i když dotyčná žena nepociťuje žádné problémy (Fait, 2010).

Praktický lékař provede preventivní vyšetření EKG u žen od 40 let ve čtyřletých intervalech, vyšetření cholesterolu v krvi a od 45 let provádí kontrolu glykémie
v dvouletých intervalech (Martincová, 2013)

Screening osteoporózy rentgenovým vyšetřením zjišťuje poruchy kostní struktury. Provádí se tomografem nebo magnetickou rezonancí. Denzitometrické vyšetření se používá ke stanovení kostní hustoty a k určení množství minerálů
v kostech. Lékař toto vyšetření předepíše lidem, u kterých se objeví podezření na osteoporózu (Řehořková, Špičková, Špičková, 2008).

2.3.1 Hormonální substituční terapie

Obtíže v menopauze lze léčit hormonálně. Hormonální substituční terapie slouží k doplnění hladiny chybějících hormonů estrogenů a progesteronu. Zmírňuje příznaky z nedostatku estrogenů jako noční pocení a návaly horka (Phillipsová, 2005). Užívání hormonálních léků odstraňuje téměř všechny příznaky klimakterického syndromu. Jsou dva hlavní způsoby terapie: pouze estrogenem a estrogenem v kombinaci s progestinem, to je syntetická forma progesteronu (Fait, 2007). Hlavním přínosem je léčba akutního klimakterického syndromu, ta dosahuje účinnosti přes 90%, nástup účinku je velmi rychlý, v horizontu dnů. Dalšími přínosy jsou prevence osteoporózy, aterosklerózy, léčba změn pochvy a močových cest (Fait, 2010). „Jako každý lék má hormonální léčba své přínosy i rizika. Existují stavy, kdy podávání hormonální léčby má více negativ než přínosů. Takové stavy označujeme jako kontraindikace“ (Fait, 2010, str. 30).

Nejčastější vedlejší účinky bývají změna hmotnosti, bolest hlavy, závrať, deprese, otoky, nevolnost, nežádoucí krvácení, křeče dolních končetin. Užívání hormonální terapie déle než 10 let zvyšuje riziko karcinomu prsu o 10 – 30% (Fait, 2007). Asi třikrát se zvyšuje riziko tromboembolické nemoci. Ženám, které tromboembolickou nemoc již prodělaly, se nepodává hormonální terapie, dále se nepodává ženám s nádory děložní sliznice a prsu. Dlouhodobé podávání lehce zvyšuje riziko karcinomu vaječníků (Fait, 2010).

Hormonální substituční terapie má být podávaná, dokud přináší ženě prospěch. Potřeba je velmi individuální. Každý rok je nutné znovu zvažovat přínosy a rizika pokračování v léčbě (Fait, 2007).

2.3.2 Nehormonální terapie

Klimakterický syndrom se může léčit nehormonálními a nefarmakologickými alternativami. Jsou bezpečné, ale zato méně účinné (Fait, 2006). Nejpřirozenější je léčbu zahájit režimovými opatřeními. Prvním doporučením je úprava stravování dle zásad zdravé výživy a zavedení potravin s obsahem fytoestrogenů. Tato úprava může pomoci v první fázi lépe než přípravky s fytoestrogeny či hormonální terapie. Dalším doporučením je zvýšení fyzické aktivity. Zvláště proti návalům horka je cvičení efektivní (Martincová, 2013).

2.3.3 Fytoestrogeny

Nejčastěji jsou z alternativ nehormonální terapie používány fytoestrogeny. Fytoestrogeny jsou rostlinné složky, které mají estrogenní účinek. Vzhledem k jejich strukturní podobnosti s estrogenem účinkují tak, že se váží na estrogenové receptory
a modulují jejich účinky. Účinek záleží na konkrétním typu fytoestrogenu, jeho dávce, složení střevní mikroflóry a schopnosti metabolizovat tyto látky. Rozdělují se podle své chemické struktury, nejdůležitějšími jsou isoflavonoidy a ligniny, dále sem patří stilbeny a kumestany. Jsou přítomny v některých rostlinách v neaktivní formě, aktivují se pomocí enzymů střevní flóry v tenkém střevě (Slíva, Fait, 2012). Mají slabší účinky na potíže klimakterického syndromu než estrogeny, jsou ale bezpečnější (Fait, 2010). Tato terapie je zvláště vhodná v případech při nesnášenlivosti a kontraindikaci hormonální terapie a pro svůj menší účinek se uplatňuje především u mírnějších projevů klimakterického syndromu. Jsou podávané formou tablet, čajů, nálevů. Všechny preparáty s fytoestrogeny jsou registrovány jako potravinové doplňky, nemusí tedy prokazovat svoji účinnost (Slíva, Fait, 2012). Přípravky s obsahem fytoestrogenů jsou volně v prodeji např. GS Merilin, který obsahuje výtažek z ploštičníku hroznatého a GS Merklín Harmony, který obsahuje navíc třezalku tečkovanou, která ještě zvyšuje účinek ploštičníku hroznatého, či Sarapis Soja, obsahuje fytoestrogeny ze sóji
a červeného jetele (www.pilulka.cz, 3.3.2016). Fytoestrogeny lze přijmout stravou. Hlavním zdrojem fytoestrogenů jsou produkty ze sóji. V naší přírodě je zdrojem červený jetel, vojtěška v době květu, ploštičník hroznatý, mateří kašička. Vysoký obsah ligninů má lněné semínko. Ženy v Asii, které se celoživotně stravují sójou, neznají návaly horka a jiné obtíže klimakterického syndromu (Fischer, 2007).

2.4 Zdravá životospráva v menopauze

K omezení potíží v menopauze přispívá úprava životního stylu. „Konzumování správné potravy, bohaté na životně důležité živiny, snižuje rizika výskytu některých potíží příznačných pro menopauzu a pomůže vám udržet správnou váhu“ (Phillipsová, 2005, str. 105). Zdravý životní styl by měl v sobě spojovat zdravé stravování, pohybovou aktivitu, minimalizaci návykových látek a škodlivin, pitný režim a snahu o udržení duševního zdraví (Phillipsová, 2005). Správné složení a množství stravy chrání proti onemocněním, zkracuje délku léčby nemocí, zlepšuje kvalitu života, pomáhá udržet dobrou fyzickou i psychickou kondici (Floriánková, 2014).

2.4.1 Potřeba jednotlivých živin

S přibývajícím věkem se mění potřeby těla na jednotlivé živiny. Jiná je také schopnost vstřebávat a ukládat živiny. Snižuje se potřeba celkové energie a naopak stoupá potřeba některých živin.

Potřeba vitamínů a minerálních látek se zvyšuje, pro jejich snížené vstřebávání (Floriánková, 2014). Vápník je v období menopauzy, kdy pokles hladiny estrogenu zvyšuje jeho ztráty, potřebný ve zvýšeném množství, asi 1200 mg denně. Vysoký podíl vápníku mají mléčné výrobky. K zajištění denní dávky stačí 2 – 3 porce denně. Jinými kvalitními zdroji vápníku jsou sardinky, mák, minerální vody s vysokým obsahem vápníku. Vápník musí být v rovnováze s hořčíkem v poměru 2:1, aby oba správně účinkovaly. Hořčík reguluje srdeční rytmus. Pro absorpci vápníku je nezbytný vitamín D. Přirozeně se získá působením slunečního záření na kůži po dobu asi 20 minut denně. Starší člověk však vitamin D již nedokáže vytvářet tak efektivně, proto ve vyšším věku potřebuje prodloužit dobu pobytu na slunci více než v mládí.

Z potravin je významným zdrojem rybí tuk, mléko, mléčné výrobky, játra, vejce i s vaječným žloutkem, margaríny, sardinky, mák, brukvovitá zelenina, olej z tresčích jater (Astl, Astlová, Marková, 2009). Fosfor je nezbytný pro tvorbu kostí, ale musí být v rovnováze s vápníkem, pokud převýší jeho hladinu v krvi, tělo odbourává vápník z kostí (Phillipsová, 2005). Vitamín E pomáhá zmírnit návaly horka, suchost pochvy a citlivost prsů. Vitamíny C a E působí jako významné antioxidanty, ty mohou redukovat oxidační procesy v organismu. Oleje, ořechy a semena jsou zdrojem vitamínu E. Ovoce a zelenina jsou největším zdrojem vitamínu C. Ovoce se doporučuje konzumovat v množství 2 – 3 porce a zelenina v množství 3 – 5 porcí denně (Astl, Astlová, Marková, 2009).

Příjem tuků by se měl mírně snížit ve formě nasycených mastných kyselin, nemělo by se snižovat množství nenasycených tuků jako ořechů, semen a tučných ryb. Tuky jsou největším zdrojem energie. Jejich příjem by měl být 25 – 30% energetického příjmu, z toho nasycených tuků 10% (Martincová, 2013). Sacharidy by měly tvořit 50 – 55% energetické potřeby, z toho maximálně 10% jednoduchých sacharidů, zbytek sacharidů komplexních, z brambor, luštěnin a celozrnného pečiva (Phillipsová, 2005).

Bílkoviny tvoří 10 – 15% z celkového energetického příjmu a jsou lépe využitelné z živočišných zdrojů. Poměr v příjmu rostlinných a živočišných bílkovin by měl být 1:2 (Martincová, 2013).

Důležitý je příjem vlákniny v doporučeném množství 30 g za den. Je to nestravitelná složka rostlinných polysacharidů, dělená podle vlastností na rozpustnou – pektin, guary, mucigeny a nerozpustnou – celulóza, lignin. Rozpustná vláknina má schopnost na sebe vázat vodu, tím zvyšuje objem tráveniny v žaludku a navozuje pocit sytosti. Aktivně zpomaluje vstřebávání jednoduchých cukrů z potravy, tím zabraňuje výkyvům krevní glukózy a inzulínu. Váže ve střevě také cholesterol a mastné kyseliny, tím snižuje hladinu cholesterolu a triglyceridů v krvi a zabraňuje tak nemocem srdce
a cév. Urychluje průchod tráveniny tlustým střevem a snižuje tak riziko zácpy, hemeroidů a rakoviny tlustého střeva. Nadměrné množství může snížit absorpci některých vitaminů a minerálů. Nejvíce vlákniny je v ovoci, zelenině, luštěninách, celozrnných mlýnských a pekárenských výrobcích (Svačina, Bretšnajdrová, 2008).

Ve stravě se doporučuje omezit sůl na 5 – 7 g denně, kofeinové nápoje, silně kořeněná jídla, alkohol, která přispívají k návalům. Mírná konzumace alkoholu, což je maximálně 1 sklenička denně, má ochranný vliv na srdce a cévy (Floriánková, 2014). Alkohol ale narušuje vápníkovou rovnováhu v těle, zvyšuje tedy riziko osteoporózy (Phillipsová, 2005). Alkohol má navíc vysokou energetickou hodnotu, v 1 g je 30 Kj. Tato energie se snadno ukládá ve formě tukové tkáně (Svačina, Bretšnajdrová, 2008). Kofein odvodňuje, zvyšuje vylučování vápníku a magnézia močí a snižuje vstřebávání železa (Kasper,Burghardt, 2009).

Strava žen v menopauze by měla obsahovat sójové výrobky, například tofu
a sójové mléko, obsahující izoflavonoidy, lněné semínko a v něm obsažené lignany, které mohou ulevit od návalů horka. Aby byla strava vyvážená, musí obsahovat všechny nezbytné živiny ve správném množství a poměru (Phillipsová, 2005).

Potřeba tekutin je ve vyšším věku stejná, ale snižuje se pocit žízně, je důležité dodržovat pitný režim v množství 2 – 2,5 l tekutin denně pro udržení minerálů v organizmu a předcházení dehydrataci. Vhodnými tekutinami jsou voda, ovocné, zelené a bylinné čaje a malé množství vod minerálních, které je dobré střídat.

Strava by měla být rozvržena do několika denních chodů s pravidelnými přestávkami 2,5 – 3 hodiny mezi jednotlivými jídly. Snídaně by měla mít hodnotu 20 – 25% denního energetického příjmu, přesnídávka stejně jako svačina 10%, oběd by měl tvořit 30 – 35% a večeře 25% denního energetického příjmu. Každé jídlo by mělo obsahovat zástupce všech hlavních živin – sacharidů, bílkovin a tuků (Martincová, 2013).

2.4.2 Pohyb

Z důvodu hormonální nerovnováhy a také z nedostatku pohybu dochází u ženy po 40 roku k tuhnutí svalů a kloubů. Zpomaluje se metabolismus a podíl svalové hmoty značně klesá. Proto je důležité tělo udržovat ve fyzické aktivitě a kondici. Pohybová potřeba se v průběhu let mění. Pravidelný pohyb je nezbytnou součástí zdravého těla
v každém věku a s přibývajícími roky se jeho význam ještě zvyšuje. Vyšší věk bez pohybu je totiž doprovázen postupnou ztrátou svalové hmoty a jejím nahrazováním tukovou tkání. To znamená, že příjem energie je stálý, ale výdej se snižuje a energie
v podobě dalších tuků se ukládá. Posilování svalů vyvolává intenzivnější tvorbu hormonů. Zvyšuje odolnost kostí a svalů a tím snižuje riziko osteoporózy. Zvyšuje se podíl svalové hmoty a to vede k většímu spalování energie v klidové fázi. Lépe se tak udržuje váha (Martincová, 2013). Snižuje riziko srdečních příhod, krevní tlak, hladiny cukru a cholesterolu v krvi. Posiluje se funkce imunitního systému (Fischerová, Kührerová, 2007). Pohybová aktivita zlepšuje psychický stav. Odborníci doporučují 30 minut pohybové aktivity 3x týdně, aby se projevily pozitivní účinky. Preventivní a léčebný efekt fyzické aktivity se projeví, pokud je cvičení pravidelné a dlouhodobé (Martincová, 2013).

2.5 Riziko nadváhy a obezity

Mnoha ženám vzrůstá váha, ačkoliv nezměnily způsob výživy nebo cvičení. To způsobuje změna v metabolismu, který se od středního věku stále zpomaluje (Phillipsová, 2005). U žen po přechodu se značná část přebytečného podkožního tuku ukládá v útrobách břišní oblasti. Optimální množství tuku u ženy nad 40 let je maximálně 30% a bezpečná hodnota BMI u žen po přechodu se jeví kolem 25 – 26, což je rozmezí, kdy příliš nevzrůstá riziko diabetu, vysokého krevního tlaku a je sníženo riziko rozvoje osteoporózy (Martincová, 2013). Jestliže se s postupujícím věkem příjem energie nesníží a setrvá stejný, může být jedinou příčinou přírůstku hmotnosti (Kasper, Burghardt, 2009).

2.5.1 Obezita

Obezita je definovaná nadměrným ukládáním tuku v podkoží i kolem vnitřních orgánů a to nad 30% u žen. Obezita představuje rizikový faktor k dalším zdravotním komplikacím a zkracuje život. Podíl tuku v organismu s věkem stoupá. Stupeň nadváhy a obezity se určuje nejčastěji pomocí BMI.

2.5.2 Typy obezity

Obezita se rozlišuje podle místa, kde se tuk nejvíce hromadí. Z tohoto hlediska existují dva typy obezity. Androidní typ je charakteristický ukládáním tuku v oblasti hrudníku a břicha. Gynoidní typ obezity je typický ukládáním tuku na hýždích
a stehnech (Svačina a kol., 2012).

2.6 Redukce váhy

Snižování hmotnosti je komplexní postup. Dieta je při redukci váhy nejdůležitějším opatřením. Je založena na navození negativní energetické bilance, kdy je příjem energie nižší než její výdej. Základem redukční diety je snížit energetický příjem tak, aby byly tělu zároveň dodávány základní živiny, vitamíny, minerální látky
a vláknina. Tělo vydává určité množství energie na udržení základních životních funkcí. Tento výdej se nazývá bazální metabolismus. Celkový energetický výdej je součtem bazálního výdeje, energie spotřebované pohybem a energie nutné na trávení potravy. Roli v energetickém výdeji hraje věk, pohlaví, výška, váha a úroveň pohybové aktivity (Kunová, 2009).

2.6.1 Zásady zdravé redukční diety

Cílem terapie jsou postupné a dlouhodobé snížení a stabilizace tělesné hmotnosti, snížení rizikových faktorů onemocnění spojených s obezitou a zvýšení kvality života (Kasper, Burghardt, 2009). V menopauze není vhodné rychlé hubnutí, proto se nenasazuje ten nejpřísnější režim, organismus se brzy adaptuje na změnu
a nehubne dále a stoupá riziko osteoporózy (Kunová, 2009). Nejdůležitějším dietním opatřením jsou omezení příjmu tuku, omezení množství stravy a vhodné časové rozvržení jídel (Svačina, Bretšnajdrová, 2008). Příjem energie je rozdělen rovnoměrně během celého dne, aby nedocházelo k hladovění, tak aby byly přestávky mezi jídly dostatečné a to 3 až 4 hodiny (Kunová, 2009).

Potřebné množství energie se vypočítá podle energetického metabolismu (Svačina, Müllerová, Bretšnajdrová, 2013). Strava musí být pestrá, splňovat zásady zdravé výživy, obsahovat dostatek vlákniny, vitamínů, minerálních látek. Musí se vyloučit nebo výrazně omezit volný tuk na přípravu pokrmů, na mazání, maštění. Vyřadit z jídelníčku všechny tučné potraviny jako jsou tučné sýry, uzeniny, tučná masa, paštiky, šlehačka, tučné moučníky, majonéza. Mléčné výroky se zařazují polotučné nebo nízkotučné. Omezuje se sůl, ta povzbuzuje chuť k jídlu. Důležitý je dostatečný příjem tekutin v množství 2 – 2,5 l denně, udržuje se tím vodní rovnováha organismu. Vhodné jsou neslazené nápoje nebo nápoje zcela bez kalorií, jako voda, ovocné, zelené a bylinné čaje. Malé množství minerální vody bez příchutě. Zcela nevhodné jsou alkoholické nápoje, protože obsahují velké množství energie.

Z technologických postupů pro přípravu jídel lze použít vaření, dušení, pečení, zapékání. Pokrmy se připravují v přírodní formě, bez zahušťování. Do jídelního lístku je vhodné zařadit ovocné a zeleninové dny. Odlehčovací ovocné a zeleninové dny se zařazují jako jednodenní dieta, sloužící na přechodnou dobu. Konzumuje se 2000 g zeleniny nebo 1000 g ovoce v různých technologických úpravách. Dlouhodobé podávání je nevhodné pro nedostatek důležitých živin (Svačina, Bretšnajdrová, 2008).

2.6.2 Základní typy redukčních diet

Zdravá redukční dieta má vyvážený poměr hlavních živin. Při správném výběru potravin je dieta nutričně vyvážená a obsahuje všechny nezbytné živiny. Nejedná se
o krátkodobé diety, ale spíše o trvalou změnu stravovacích návyků (Vítek, 2008). Diety se dělí podle obsahu energie. Lze je rozdělit na 2 redukční režimy. Mírné redukční režimy o obsahu 5000 – 7500 KJ. Při nich lze docílit váhového úbytku 2 – 7 kg za měsíc. Pro tyto diety byly vypracovány rámcové jídelní lístky a doporučují 6 porcí denně. Režimy jsou určeny pro ambulantní praxi a mají 5000 – 7500 KJ, pro nemocnice 5300 KJ, jedná se o dietu č. 8.

Ostré redukční režimy o obsahu 2500 – 4200 KJ se užívají výjimečně a jsou určeny k rychlé redukci u obézních, kterým se nedaří zhubnout a u málo pohyblivých, kteří mají rychle redukovat např. před operačními zákroky. Měly by probíhat pod lékařským dohledem. Radikální snížení hmotnosti má být z rezervního tuku. Snaha je
o hmotnostní úbytek 10 kg za 3 týdny (Svačina, Müllerová, Bretšnajdrová, 2013).

Model rozděleného talíře je princip snadné redukční diety. Není nutné počítat kilojouly. Strava se rozdělí na tři části. Jedna obsahuje bílkovinné potraviny, druhá ovoce a zeleninu a třetí příkrmy, sacharidové potraviny (Svačina, Bretšnajdrová, 2008).

„Při sestavování jídelních lístků se řídíme zásadami antisklerotické diety, dbáme na dodržování energetické hodnoty, množství sacharidů a na pestrost stravy“ (Svačina, Müllerová, Bretšnajdrová, 2013, str. 115).

Diety, které nejsou doplněny fyzickou aktivitou, mají pouze částečný efekt. Fyzická aktivita by měla být součástí každé redukční diety. Při vyvážené dietě dochází kromě snížení hmotnosti ke snížení krevního tlaku, cholesterolu, snížení hladiny inzulínu v krvi (Vítek, 2008).

2.6.3 Alternativní způsoby redukce hmotnosti

Tyto způsoby jsou bez vědecky prokázaného efektu. Pokud se jedná o neškodné postupy, mají snad svůj význam pro psychologické naladění ženy. Vždy je nutné posoudit, zda mohou takové diety škodit. Nesprávně vedené diety zvyšují riziko řady onemocnění (Vítek, 2008). Časté jsou diety podle známých osobností či založené na určitých neobvyklých rozpisech, např. diety podle krevních skupin, dělená strava, vajíčková dieta. Nejsou vhodné, protože nezajišťují dostatečnou biologickou hodnotu pokrmů. Metoda Antiaging Medicine vychází z části z vědeckých základů, ale zároveň doporučuje další postupy, které mohou poškodit zdraví, např. vysoké dávky antioxidantů či zvláštní detoxikační kůry (Svačina, Müllerová, Bretšnajdrová, 2013).

Diety jakéhokoliv složení fungují na redukci hmotnosti vždy, když mají negativní energetickou bilanci. Tyto postupy však nikdo nedokáže dodržovat dlouhodobě a každá krátkodobá dieta je nevhodná pro riziko jojo efektu (Svačina, Bretšnajdrová, 2008).

3 PRAKTICKÁ ČÁST

V praktické části hodnotím kazuistiky dvou žen. První kazuistika popisuje ženu s normální váhou, kde jsem se zaměřila na úpravu stravovacích návyků a skladbu stravy, ozdravení a zpestření jídelníčku. Druhá kazuistika popisuje ženu, která je obézní, kde jsem se zaměřila na stravovací návyky a redukci hmotnosti.

3.1 Kazuistika 1

Žena 54 let

Výška 170 cm

Váha 61 kg

BMI 21

Podíl tuku v těle 22%

BMI udává normální váhu. Podíl tuku v těle je také v normální hodnotě.

3.1.1 Osobní anamnéza

Žena v období perimenopauzy. Menstruaci nemá. V 53 letech začala pociťovat první projevy menopauzy a to nespavost, ojediněle závratě, v prosinci začaly návaly horka, které jsou několikrát denně, asi 4x. Cítí se unavená. Klientce byla diagnostikována artróza kyčelního kloubu 1 stupně. Klientka má alergii na pyly. Nízký krevní tlak 100/80. Je nekuřačka, alkohol pije obden, 1 skleničku vína nebo piva. Antikoncepci ani hormonální terapii neužívá. Neužívá ani žádné doplňky stravy proti příznakům menopauzy. Klientka hodnotí svůj zdravotní stav jako dobrý, neudává žádné chronické onemocnění ani prodělané operace. Netrpí žádnou potravinovou alergií ani intolerancí.

3.1.2 Rodinná anamnéza

Matka prodělala mrtvici, potom jí byla diagnostikovaná Parkinsonova choroba.

Otec již nežije, zemřel na leukémii v 58 letech.

3.1.3 Sociální a pracovní anamnéza

Klientka je vdaná a má 2 dospělé děti. Je vysokoškolsky vzdělaná a vykonává profesi klinického logopeda. Zaměstnání má sedavé.

3.1.4 Nutriční anamnéza

Klientka se stravuje nepravidelně. Často vynechává svačiny a pak trpí velkým hladem. Pije hodně kávy, asi 4 šálky denně. Večer po příchodu z práce má již velký hlad a sní většinou narychlo cokoliv z lednice.

Snídaně

Klientka snídá málo, ráno nemá hlad, ale snaží se alespoň něco sníst. Mívá většinou knäckenbrot se sýrem nebo šunkou.

Přesnídávka

Dopolední svačiny nemá pravidelně, většinou je to závislé podle práce, kolik má pacientů a zda svačinu stihne. Samotné ovoce ke svačině způsobuje rychlý nástup pocitu hladu. Doplňuje sýrem, jogurtem, tvarohem. Pokud si nepřipraví svačinu předem, pak sní to co má právě v lednici nebo si narychlo koupí.

Oběd

Obědvá většinou v restauraci, vybírá si jídla lehká, málo tučná. Nejí vůbec omáčky, smažená jídla, knedlíky, sladká jídla. Jako přílohy upřednostňuje rýži, brambory, luštěniny, quinou. Polévky k hlavnímu jídlu nejí, je to pro ni příliš velký objem jídla najednou, který není schopná zkonzumovat. Pokud si zvolí polévku, tak jako samostatný pokrm

Svačina

Svačinu odpoledne konzumuje stejně jako dopoledne, podle toho jak jí vyjde čas. Tedy svačiny nejsou pravidelné. Většinou je to kus pečiva, někdy s uzeninou nebo kus ovoce.

Večeře

Večeří doma po návratu z práce, večeři vaří mezi 18 – 19 hod. O víkendech se stravuje doma, vaří. K obědu i k večeři mívá maso, tedy 2x denně. K úpravě pokrmů používá vaření, dušení, pečení, zapékání.

II Večeře

Druhé večeře vynechává úplně.

Pitný režim

Pitný režim příliš nedodržuje. Příjem tekutin je 1l denně. Převažuje voda, neslazený čaje a sklenička 100% džusu. Pije hodně kávy, 3 – 4 šálky denně. Po nástupu návalů horka má neodolatelné chutě na pivo, které si dává zhruba obden.

Pohybová aktivita

Sportuje rekreačně, 2 x týdně. Posiluje 1x týdně 60 minut a 1x týdně 60 minut aerobní pohyb – rychlá chůze, plavání, bruslení, jízda na kole. Zhruba jednou měsíčně chodí na dlouhé túry 15 – 20 km.

3.1.5 Příklad současného jídelníčku ženy po dobu 5 dnů

Snídaně	200 ml jablečný džus. Káva s mlékem. 2 ks rýžový chléb. 60 g mozzarella.
Přesnídávka	200 g vodní meloun. Káva s mlékem
Oběd	150 g krůtí maso. Brambory. Zeleninový salát
Svačina	Houska
Večeře	250 g krůtí maso. Rajče. 2 piva

Snídaně	200 ml jablečný džus. Káva s mlékem. 1 rohlík. Máslo. Mozzarella
Přesnídávka	Káva
Oběd	Kuře na zelenině. Rýže
Svačina	50 g chléb. 1/2 klobása.
Večeře	100 g sýr Gouda. 0,5 l Pivo.

Snídaně	200 ml jablečný džus. 2 ks knackënbrot.. Lučina. 2 plátky šunka.
Přesnídávka	–
Oběd	Španělský ptáček. Rýže.
Svačina	Tvaroh. Káva s mlékem.
Večeře	50 g chléb. Šunka. Žervé. Paprika.

Snídaně	2 ks knackënbrot. Žervé. Šunka.
Přesnídávka	50 g hroznové víno. 60 g Mozzarella.
Oběd	Grilovaný vepřový plátek. Rýže. 2 ks paprika.
Svačina	–
Večeře	Vaječná omeleta. 10 g sýr gouda. Rajče.

Snídaně	Müsli. Jogurt bílý
Přesnídávka	60 g banán. 50g riccota
Oběd	100 g klobása. Bramborové lokše. Zelný salát
Svačina	200 g jablko
Večeře	60 g chléb. 80 g tuňák. 0,5 l pivo.

Propočet 3 dnů

Energie KJ	Bílkoviny g	Tuky g	Sacharidy g	Cholesterol	CA mg	Vit.C mg
6 990	116,8	39,9	162	287	582	176,7
8 487	107,5	88,4	180,2	223	1364	87
5 925	74,5	59,6	147,9	268	248	138

Výsledky jsou průměrné hodnoty vypočtené ze tří jídelníčků získaných pomocí 24 hodinové vzpomínky. K propočtu byly vybrány dva pracovní dny a jeden víkendový. Jídelníčky byly propočteny pomocí nutričního programu Nutriservis.

3.1.6 Zhodnocení jídelníčku

Výsledky jsou průměrné hodnoty vypočtené ze tří jídelníčků. Propočteny jsou dva pracovní dny a jeden den z víkendu.

Energetický příjem je nízký oproti tělesné potřebě. Klientka přijímá vysoký podíl bílkovin a nízký podíl sacharidů. Příjem tuků je kolísavý a převážně z živočišných zdrojů, tedy nasycené mastné kyselin. Má velni nízký příjem vlákniny, ve stravě má nedostatečné množství ovoce a zeleniny. Pro nedostatečný příjem ovoce a zeleniny má
i nízký příjem vitamínu C. Klientka se stravuje celkem pravidelně, ale má nevhodné složení stravy, jídelníček není pestrý a vyvážený. Úplně ve stravě chybí zakysané mléčné výrobky, proto má i nízký příjem vápníku. Příjem cholesterolu je v normě. Snídaně jsou malé, obsahují malé množství sacharidů, bílkoviny jsou v dostačujícím množství a dobré kvality. Přesnídávka není konzumovaná pravidelně, pokud chybí, dalším jídlem po snídani je až oběd. Svačiny někdy úplně chybí, jindy nemají vhodné složení. Ve dnech, kdy nesvačí, má mezi jídly velký časový rozestup. V jídelníčku zcela chybí luštěniny, jako dobrý zdroj polysacharidů a rostlinných bílkovin.

3.1.7 Nutriční doporučení

Ženě doporučuji upravit jídelníček. Doporučuji jíst pravidelně, snídaně, 2 hlavní jídla a 2 svačiny. Ke snídani doporučuji navýšit dávku sacharidů. Na dopolední svačinu bych zvolila ovoce se zakysaným mléčným výrobkem, odpolední svačina by měla obsahovat pečivo s mléčným výrobkem, pro navýšení příjmu vápníku. Doporučuji dbát na dostatečný příjem vápníku a vitamínu D. Jako prevenci osteoporózy zařadím do jídelníčku mléko, mléčné výrobky, játra, vejce i s vaječným žloutkem, sardinky, mák, brukvovitou zeleninu, rybí oleje, olej z tresčích jater. Mléčný výrobek doporučuji 3x denně. Klientka by měla snížit množství nasycených tuků ve stravě a nahradit je nenasycenými z ořechů, semen a ryb. Mořské ryby doporučuji zařadit do jídelníčku minimálně 2x týdně, kvůli zdroji nenasycených mastných kyselin EPA a DHA. Ořechy jsou také dobrým zdrojem vitamínu E a vlákniny. Klientce doporučuji zařadit do jídelníčku tofu a lněné semínko, jako zdroj fytoestrogenů. V tomto období je vhodná suplementace vápníku. Navýšit by měla ve svém jídelníčku porce ovoce na 200g denně a zeleniny na 500g denně. Do stravy zařadit luštěniny, minimálně 2x týdně, které jsou zdrojem polysacharidů, vlákniny, vitamínů a minerálů. Celkový pitný režim by měl být 2 – 2,5 l tekutin za den. Zdrojem tekutin by měla být voda, neslazené čaje – zelené, ovocné, bylinné. Malé množství neslazených minerálních vod – 0,3 l, které je dobré střídat. Doporučuji omezit pití kávu na 1 šálek denně. K pohybové aktivitě by mohla přidat ještě 30 min. aerobní činnosti za týden.

Podle rovnice Haris-Benedikta jsem vypočítala klientce energetickou potřebu na 8 115 KJ. Z celkové energetické potřeby jsem vypočítala doporučený příjem jednotlivých živin takto: bílkoviny 16%, tuků 30%, sacharidů 54%. JL jsem sestavila podle stravovacích preferencí klientky.

3.1.8 Navrhovaný jídelníček na 3 dny:

Snídaně	Capuccino. Chléb. Máslo. Tvaroh s rajčaty.
Přesnídávka	Hroznové víno. Ořechy. Jogurt.
Oběd	Hovězí plátek na houbách. Dušená rýže. Zelný salát.
Svačina	Houska. Kefír.
Večeře	Tofu se zeleninou. Bulgur.
II. večeře	Pomeranč

Energie KJ	Bílkoviny g	Tuky g	Sacharidy g	Cholesterol mg	Vápník mg	Vitamín C mg
7 790	78,6	66,2	262,6	85	994	237,7

Snídaně	Ovesná kaše s ovocem a lněným semínkem
Přesnídávka	Ovocný salát. Tvaroh. Mák.
Oběd	Losos na pórku. Šťouchané brambory. Hlávkový salát.
Svačina	Rohlík. Jogurt
Večeře	Zapečené těstoviny s mletým masem. Kysané zelí.
II. večeře	Jablko

Energie KJ	Bílkoviny g	Tuky g	Sacharidy g	Cholesterol mg	Vápník mg	Vitamín C mg
7 720	77,9	65,3	265,9	189	1017	214,6

Snídaně	Houska. Máslo. Ementál. Paprika
Přesnídávka	Banán. Ořechy. Med
Oběd	Cizrnový salát s balkánským sýrem.
Svačina	Veka. Budapešťská pomazánka.
Večeře	Králík na česneku. Pečené brambory. Grilovaná zelenina.
II. večeře	Ananas

Energie KJ	Bílkoviny g	Tuky g	Sacharidy g	Cholesterol mg	Vápník mg	Vitamín C mg
7 726	78,6	4,9	260,6	115	989	397,2

3.1.9 Zhodnocení

Klientka jídelníček dodržovala po dobu 14 dnů. Po 14 dnech prováděli v bytě rekonstrukci, neměla kuchyni a tedy možnost si chystat stravu. I tak se snažila vybírat si navržené potraviny, ale nedodržovala rozvrhy denních jídel a množství. Jedla nepravidelně. Po dobu prvních 14 dnů, kdy dodržovala předepsaný jídelníček, měla výhrady k porcím jídla. Porce na svačiny byly pro ni moc objemné, měla pak pocit plného žaludku a pociťovala únavu po jídle. Mezi obědem a večeří by upřednostňovala 2 odpolední svačiny, jednu předepsanou svačinu nesní celou a do večeře má hlad. Večeří až doma po příchodu z práce s manželem okolo 19 hod.

Na první svačinu by považovala za možné nechat pečivo a mléčný výrobek, ale v menším množství a na druhou svačinu by jí vyhovovalo ovoce čerstvé nebo sušené a ořechy, které může mít připravené v pracovním stole. Po večeři už nemá hlad na 2 večeři. Proto preferuje 2 svačiny a 1 večeři. V jídelníčku postrádá pivo, které pije asi 3x týdně. Proto ji do jídelníčku zařadím pivo a odpolední svačiny ji rozdělím do 2 porcí a vynechám 2 večeři.

3.1.10 Úprava jídelníčku na 3 dny

Snídaně	Houska. Cottage. Paprika
Přesnídávka	Hruška. Tvaroh. Mák
Oběd	Boloňské špagety. Hlávkový salát
Svačina	Ovesné vločky. Jogurt
Svačina II	Pomeranč
Večeře	Rizoto s krůtím masem a zeleninou

Energie KJ	Bílkoviny g	Tuky g	Sacharidy g	Cholesterol mg	Vápník mg	Vitamín C mg
7 745	78,1	63,5	266,8	149	1 101	290,6

Snídaně	Ovesné vločky. Jogurt. Jablko. Lněné semínko
Přesnídávka	Banán. Cottage
Oběd	Vepřová pečeně. Bramborová kaše. Celerový salát.. Nealko pivo
Svačina	Houska. Kefír
Svačina II	Sušené meruňky
Večeře	Chléb. Máslo. Tuňák. Paprika

Energie KJ	Bílkoviny g	Tuky g	Sacharidy g	Cholesterol mg	Vápník mg	Vitamín C mg
7 802	77,5	66,4	266,8	196	966	350,9

Snídaně	Rohlík. Máslo. Ementál. Rajče
Přesnídávka	Ananas. Jogurt. Mandle
Oběd	Kuřecí nudličky se zeleninou. Rýže
Svačina	Veka. Pomazánka z červené čočky
Svačina II	Fíky
Večeře	Vaječná omelete se špenátem. Vařený brambor. Nealko pivo

Energie KJ	Energie g	Bílkoviny g	Tuky g	Sacharidy g	Cholesterol mg	Vápník mg	Vitamín C mg
7 813	1 868	74,2	67,5	257,8	436	1 052	312,5

Klientka tento nový jídelníček dodržuje a vyhovuje jí, jak skladbou potravin, tak časovým rozvržením jednotlivých jídel. Nyní nemá už velký hlad, jako když vynechávala svačiny a nejí tedy bez rozmyslu vše, co nabízí zrovna její lednice. Navýšila pitný režim na více než 2 l denně, skládající se převážně z vody, doplněné ovocnými čaji. Omezila pití kávy na 1 šálek denně. Do pohybové aktivity přidala běh 1x v týdnu 30 minut.

3.1.11 Shrnutí

S klientkou jsem se sešla v listopadu 2015 a komunikovaly jsme spolu při osobních schůzkách a po e-mailu. Sledovala jsem ji po dobu 3 měsíců. První měsíc se ji nedařilo jídelníček zcela dodržovat, ale další 2 měsíce se držela doporučeného jídelního plánu. Navýšila pitný režim na 2 l denně a omezila pití kávy. Je spokojená i se zařazením nealko piva do jídelníčku. Na konci období se cítila méně unavená, vymizely návaly horka a upravil se jí spánek, již se nebudí brzy ráno. Má pocit přívalu energie a lepší nálady, je výkonnější. Celkově se tedy zlepšil její zdravotní stav a kondice. Současná váha je 62 kg, což je ideální váha klientky.

3.2 Kazuistika 2

Žena 51 let

Výška167 cm

Váha 100 kg

BMI 36

Podíl tuku v těle 36%

Obvod pasu 100 cm

Žena má dle hodnoty BMI obezitu II. stupně. Obvod pasu je nad hranicí 80 cm. Normální hodnota obvodu pasu u žen je do 80 centimetrů, zdravotní riziko stoupá při hodnotě 88 centimetrů a vyšší. Nahromadění tuku v oblasti břicha s sebou nese zdravotní rizika spojená s obezitou.

3.2.1 Osobní anamnéza

Žena je v období menopauzy. Menstruaci nemá. Klientka je zatížená každodenním těžkým stresem. Trpí hypertenzí, krevní tlak má 140/90, bere léky Prevental, 4 mg. Dle krevních testů má diagnostikovaný nedostatek železa. Z krevního vyšetření, které prodělala v listopadu, se ukazují hodnoty krevního cukru v pořádku, hladina cholesterolu je v normě, vyšetření štítné žlázy je také v pořádku. Konkrétní hodnoty těchto vyšetření neuvedla. Trpí pyrózou po celozrnném chlebu. Má hemeroidy, křečové žíly. V roce 2011 proděla operaci krečových žil radiofrekvenční metodou, od té doby jí otékají nohy. Dlouhodobě se projevují otoky po celém těle. Občas ji bolí žlučník, zejména při noční směně. Vyšetření žlučníku žádné neprodělala. Je kuřačka, denně vykouří asi 10 cigaret. Zvýšeně se potí, hlavně při chůzi, námaze. Alkohol pije výjimečně. Žádné potíže spojené s menopauzou nepociťuje. Antikoncepci ani hormonální terapii neužívá. Netrpí žádnou potravinovou alergií ani intolerancí.

Klientka měla od dětství nadváhu. Do prvního těhotenství aktivně sportovala, jezdila na koni. Během života držela opakovaně různé diety, vždy s jojo efektem. Váhu si udržovala mezi 87 – 90 kg. Výrazných váhových úbytků dosáhla po přípravku Adipex v roce 1995, váhový úbytek byl 15 kg za 6 měsíců. Potom přibrala 18 kg. V roce 2004, kdy byla pracovně v zahraničí, po dobu 2 měsíců pracovala fyzicky na poli 10 -12 hodin denně, shodila 13 kg, po návratu domů opět postupně přibrala a to asi 16 kg. V roce 2009 navštívila metabolickou poradnu profesora Martiníka a pod jeho vedením redukovala váhu o 20 kg. Režim časem přestala dodržovat a opět redukovaná kila přibrala. Od roku 2013 po nástupu do současného zaměstnání přibrala dalších 10 kg. Klientka je sama se sebou nespokojená. Věří, že se jí po snížení hmotnosti zlepší nálada.

3.2.2 Rodinná anamnéza

Otec zemřel na infarkt v 54 letech, byl astmatik.

Matka má diatebes II.typu, prodělala operaci šťítné žlázy, z důvodu hypofunkce. Je obézní.

Sestra je obézní.

Bratr je obézní.

3.2.3 Sociální a pracovní anamnéza

Klienta je vdaná, má 2 dospělé děti, žije s manželem ve společné domácnosti. Je středoškolsky vzdělaná. Pracuje v továrně na výrobu zámků do aut, jako mistrová provozu. Provoz je 3 směnný (ranní, odpolední, noční). Směny se jí každý týden střídají.

3.2.4 Nutriční anamnéza

V důsledku nedostatku času na jídlo v práci se stravuje nepravidelně. Pravidelně jen snídá, svačiny konzumuje občas, když ji v práci vyjde chvilka času. Celý den pak hladoví a nají se po příchodu z práce, kdy sní rychlé jídlo, zejména pečivo s uzeninou. Už od mládí se stravuje nepravidelně, ráno se hodně nasnídá, celý den pak nic nejí a večer si dá rychlou večeři, která se skládá z pečiva a nějaké uzeniny či sýra. Jí rychle ve stresu a ve spěchu. Protože pracuje v třísměnném provozu, časy pro jídlo jsou rozdílné, podle směny. Při noční směně se nasnídá ráno, když přijde z práce, většinou snídá vajíčka s pečivem. Po probuzení sní polévku nebo těstoviny, potom jí není dobře a uleví se jí až v půlnoci, kdy sní rohlík se šunkou nebo banán a jogurt. Při odpolední směně trpí nadýmáním. Nají se vydatně po příchodu z práce ve 23 hod. Většinou je to zase pečivo se šunkou nebo něco rychlého, např. párky a pečivo. O víkendech se stravuje doma, jídlo si sama připravuje. Čerstvé pečivo ji nadýmá, po sladkém pečivu má trávicí potíže. Mléko jako samostatný nápoj jí způsobuje průjem. Při noční směně trpí bolestmi břicha, které trvají ještě po dobu asi 3 dnů od skončení noční směny.

Snídaně

Klientka snídá pravidelně každý den. Většinou snídá 2 -3 ks míchaných vajec
a pečivo. Někdy vymění vajíčka za šunku či paštiku s pečivem.

Přesnídávka

Dopolední svačinu často vynechává z důvodu zaneprázdnění v práci. Pokud se někdy nasvačí, bývá to kus ovoce nebo bílý jogurt.

Oběd

Ve všední dny k obědu mívá uzeninu s pečivem nebo polévku, kterou si doma uvaří nebo se jedná o polévku z pytlíku. Ve volných dnech oběd sama doma připravuje, převažují jídla české kuchyně.

Svačina

Odpolední svačina je často vynechána stejně jako přesnídávka, z důvodu pracovního vytížení. Ve volných dnech ke svačině mívá pečivo nebo nějakou sladkost.

Večeře

Večeře jsou nejčastěji řešené pečivem a uzeninou. Ve volných dnech večeře sama připravuje a bývají to stejně jako oběd jídla české kuchyně.

II Večeře

Je zcela vynechaná, popř. si klientka dá nějakou sladkost.

Pitný režim

Pitný režim je nadměrný a složený z nevhodných tekutiny. Vypije 3 – 3,5l slazené minerální vody denně. Kávu nepije, alkohol výjimečně.

Pohybová aktivita

Pohybová aktivita je minimální. Jediný pohyb má klientka v pracovní době, kdy svižnou chůzí ujde přibližně 5 km. Při venčení psa ujde pomalou chůzí asi 500 m.

3.2.5 Příklad současného jídelníčku ženy po dobu 5 dnů

Snídaně	3 míchaná vajíčka. 2 rohlíky. Jablko
Přesnídávka	–
Oběd	Vepřový řízek. Rohlík. 15 dkg šunka
Svačina	2 ks čokoládové bonbony
Večeře	Mandarinka
Večeře II	–

Snídaně	3 míchaná vajíčka. Houska
Přesnídávka	–
Oběd	Hovězí polévka s nudlemi
Svačina	Jogurt s müsli
Večeře	Bageta. Máslo. Šunka. Parenica
Večeře II	Mozzarella

Snídaně	3 Rohlíky. Paštika
Přesnídávka	200 ml Kofola
Oběd	Čínská polévka z pytlíku
Svačina	–
Večeře	Čínské nudle s kuřecím masem a zeleninou
Večeře II	–

Snídaně	Míchaná vajíčka. Rohlíky
Přesnídávka	–
Oběd	Vepřový řízek. Brambory
Svačina	Pomeranč
Večeře	Rohlík. Máslo. Šunka. Sýr Eidam
Večeře II	Gumoví medvídci (bonbóny)

Snídaně	Míchaná vajíčka. Rohlík
Přesnídávka	Koláč
Oběd	Vepřová pečeně. Knedlík. Zelí
Svačina	Rohlík. Máslo. Šunka. Čokoláda
Večeře	Francouzské brambory

Energie KJ	Bílkoviny g	Tuky g	Sacharidy g	Cholesterol	CA mg	Vit.C mg
5829	70	90	89	736	249	27
8733	101,4	102,6	190,8	850	1000	10,5
6700	99	60	178,1	139	203	11,9

3.2.6 Hodnocení jídelníčku

Klientka se stravuje nepravidelně a ve spěchu. Složení stravy je zcela nevhodné. Často vynechává dopolední svačiny. Konzumuje značné množství pečiva. Celkový energetický příjem je nízký, vzhledem k vypočítané tělesné potřebě. V jídelníčku má příliš mnoho cholesterolu z vaječných žloutků, které snídá téměř každý den. Příjem vajec 3 ks denně je příliš vysoký. V jídelníčku není téměř žádná zelenina a jen velmi málo ovoce, což souvisí s nízkým příjmem vlákniny a vitamínu C. Ve stravě má mnoho uzenin, přijímá převážně živočišné tuky, kterých je ve stravě nadměrné množství. Zcela chybí tuky z rostlinných zdrojů, ořechů a semen, tedy zdraví prospěšné nenasycené mastné kyseliny. Chybí mléčné výrobky, proto má i nízký příjem vápníku. Dále v jídelníčku postrádám sýry a luštěniny. Luštěniny jsou zdrojem rostlinných bílkovin, polysacharidů a vlákniny. V jídelníčku se vůbec neobjevují ryby. Ryby jsou zdrojem esenciálních omega-3 mastných kyselin. Většina jídel je vysoce kalorických se špatným poměrem živin a v nevhodné kuchyňské úpravě jako je smažení. Jídelníček je jednotvárný. Ve čtyřdenním jídelním záznamu se ukazuje konzumace sladkých pochutin obvykle jednou denně, což je v případě obezity naprosto nežádoucí. Bude potřeba stravovací návyky zcela změnit a upravit denní rozvrh jídel, zejména při noční směně.

3.2.7 Výživová a režimová doporučení

Klientka by měla navýšit celkový energetický příjem. Podle rovnice Haris-Benedikta jsem vypočítala energetickou potřebu na 10 527 KJ, pro redukci váhy jsem snížila energii o 20%. Jídelníček bude sestavený na energetickou hodnotu 8 422 KJ. Z toho bude 20% bílkovin, které se při redukční dietě navyšují pro vyšší spalování energie, tuk jsem snížila na 25%. Tuk má největší množství energie, proto se při redukčních dietách snižuje jeho příjem. Sacharidy jsou nastavené na 55%. Klientka si musí naplánovat denní rozvrh jídel podle směn. Při noční směně by měla být snídaně po probuzení, což je u klientky asi ve 13 hodin. Po 2,5 – 3 hodinách následuje přesnídávka, tj. okolo 16 hod. a oběd by měl být v 19 hod. Svačina bude okolo 22 hod. a večeře v 1 hod. ráno. Po příchodu z práce už jíst klientka nebude, snídat bude zase až po spánku. Při odpolední směně zůstává rozvrh jídel stejný jako při ranní směně, s běžným rozložením stravy. Při nedostatku času v práci doporučuji svačiny tekuté v podobě ovocného jogurtového mléka nebo kefíru či ovocné smoothie, aby nehladověla mezi obědem a večeří. Poslední jídlo by měla sníst 3 hodiny před spaním. Jíst by měla v klidu, u stolu. Doporučuji do jídelníčku zařadit mléčné výrobky, zakysané mléčné výrobky – kefíry, acidofilní mléka, tvaroh, tvarohové pomazánky, sýry, pro navýšení příjmu vápníku a vitamínu D, ryby jako zdroj nenasycených esenciálních mastných kyselin EPA a DHA, 2x týdně. Jako další zdroj nenasycených mastných kyselin zařadit ořechy a semena. Klientka by měla zvýšit příjem právě nenasycených mastných kyselin a snížit příjem nasycených mastných kyselin. Luštěniny, které v jídelníčku zcela chybí. Jsou zdrojem polysacharidů a vlákniny, doporučuji zařadit do stravy alespoň 2x týdně. Doporučuji omezit solení a snížit příjem potravin obsahujících vysoký podíl sodíku – tvrdé a tavené sýry, celozrnný chléb, uzeniny, vzhledem k hypertenzi klientky. Doporučuji navýšit konzumaci ovoce a zeleniny pro vysoký podíl draslíku, který je vhodný při snižování krevního tlaku. Ovoce a zelenina jsou také dobrým zdrojem vlákniny, která je potřeba navýšit. Klientka také přijímá také málo vitamínu C. Protože je kuřačka, doporučuji zvýšený příjem vitamínu C. Zcela by měla vyřadit sladkosti, které mají vysokou energetickou hodnotu a zanedbatelnou výživovou hodnotu. Jako prevenci příznaků menopauzy zařadím klientce do stravy tofu a lněné semínko. V tomto období je vhodná suplementace vápníku. Pitný režim doporučuji snížit na 2 – 2,5 l neslazené vody denně. Klientka zadržuje vodu v těle, a dosud pije až 3,5 l tekutin denně. Příležitostná konzumace alkoholu, jak uvedla pacientka, nevadí, ale bylo by dobré, kdyby přestala kouřit.

Pro přípravu jídla jsou vhodnými technologickými postupy vaření, dušení, zapékaní a pečení. Klientka by měla zcela vyloučit smažení.

Důležité je zařadit do denního režimu pohyb. V případě klientky doporučuji chůzi a plavání, které může bez problémů zvládnout. Chůze je ideální pohybovou aktivitou pro většinu lidí. Nezatěžuje klouby. Intenzivnější variantou chůze je tzv. nordicwalking (chůze s holemi). Dochází k intenzivnímu zapojení paží, ramen
a zádového svalstva a tím k odlehčení pohybového aparátu dolních končetin. Při používání holí se zvyšuje prokrvení celé horní části těla, neboť se střídá napětí
s uvolněním svalstva paží a ramen. Dochází při něm k odlehčení všech nosných kloubů a zatížení většiny velkých svalů. Důležitá je také správná technika plavání
s pravidelným vydechováním do vody. Pohybovou aktivitu by měla provozovat minimálně 3x týdně 30 minut. Cílem je dosáhnout výraznějšího a dlouhodobého váhového úbytku hmotnosti a snaha o absenci jojo efektu.

3.2.8 Navrhovaný jídelníček na 3 dny

Snídaně	Bílá káva. Chléb. Cottage. Pažitka. Okurka
Přesnídávka	Pomeranč. Jogurt. Ořechy
Oběd	Přírodní vepřový plátek. Vařené brambory. Zeleninová obloha
Svačina	Houska. Kefír
Večeře	Pohankové rizoto se zeleninou a kuřecím masem
Večeře II	Jablko

Energie KJ	Bílkoviny g	Tuky g	Sacharidy g	Cholesterol mg	Vápník mg	Vitamín C mg
8 024	99,4	57,9	284,4	148	1 004	238,7

Snídaně	Ovesná kaše s borůvkami. Lněné semínko
Přesnídávka	Kaki. Tvaroh
Oběd	Dušené rybí filé. Bramborová kaše. Okurkový salát
Svačina	Pudink s mákem a malinami
Večeře	Tofu se zeleninou. Kuskus
Večeře II	Mandarinka

Energie KJ	Bílkoviny g	Tuky g	Sacharidy g	Cholesterol mg	Vápník mg	Vitamín C mg
8 110	96,9	55,4	276,3	98	1 549	240,3

Snídaně	Bílá káva. Houska. Máslo. Žervé. Rajče
Přesnídávka	Hroznové víno. Mozzarella
Oběd	Chilli con carne
Svačina	Veka. Tvaroh s pažitkou
Večeře	Těstovinový salát s krůtím masem
Večeře II	Kiwi

Energie KJ	Bílkoviny g	Tuky g	Sacharidy g	Cholesterol mg	Vápník mg	Vitamín C mg
8 121	99	58	285,2	177	991	253,5

3.2.9 Zhodnocení

Klientka jídelníček po dobu 2 měsíců nedodržovala. Začínala s předepsaným režimem několikrát, ale vydržela jen několik dní. Stravovala se stejně jako před zahájením terapie, problém jí dělá pravidelnost v jídle ve všední dny v zaměstnání. Váha tedy zůstala stejná a zdravotní problémy se také nezměnily. Jediné doporučení, které dodržovala a nadále dodržuje, je vyřazení minerálních vod z pitného režimu. Nyní pije vodu nebo vodu se sirupem, což vzhledem k její obezitě nedoporučuji. Doporučuji ovocné, neslazené čaje, vodu ochucenou bylinkami, např. mátou, meduňkou nebo citrónovou šťávou. Tím, že přestala pít minerální vody, zmizely otoky po těle. Nadále vypije asi 3,5 l tekutin denně. Doporučuji, vzhledem k zadržovaní vody v těle, snížit příjem tekutin na 2 – 2,5 l denně. Nedodržovala ani předepsanou pohybovou aktivitu. Jediným pohybem zůstává svižná chůze během pracovní doby. Klientce ponechávám stejný jídelníček a nadále ji budu sledovat.

K dosažení redukce tělesné hmotnosti, udržení hmotnosti a minimalizace komplikací je nutné nepřetržitě komunikovat s klientkou a dlouhodobě monitorovat její nutriční stav.

3.2.10 Shrnutí

S klientkou jsem se sešla v listopadu. Komunikovaly jsme spolu telefonicky,
e-mailem a pomocí sociální sítě Facebook. Klientka byla na začátku velmi odhodlaná pro snížení hmotnosti, ale přesto navrhovaný plán nedodržovala. Často nekomunikovala, o informace jsem si musela opakovaně psát a volat. Komunikace byla problematická. Nedodržovala dohodnuté termíny pro komunikaci a nebyla schopná mi dodat potřebné podklady. Klientku jsem sledovala po dobu 3 měsíců. V březnu 2016 prodělala závažné chřipkové onemocnění, doprovázené ztrátou hmotnosti 3 kg. Současná váha je 97 kg. Zdravotní potíže zůstávají nadále beze změny. Jediným výsledkem je snížení otoků po těle, díky vysazení minerálních vod z pitného režimu. Klientku nadále sleduji. Pokouší se začít s navrhovaným redukčním režimem znovu.

4 ZÁVĚR

V mé práci s tématem Redukční dieta a životospráva ženy v menopauze jsem se snažila shrnout změny, které probíhají v těle ženy během menopauzy a zdravotní rizika vyplývající z těchto změn a jejich možnou prevenci a léčbu. V teoretické části jsem popsala pojem menopauza a dále nemoci jako osteoporóza, inkontinence, ateroskleróza, jejichž riziko je pro ženy v menopauze zvýšené. Soustředila jsem se i na jejich prevenci a léčbu. Popsala jsem význam zdravého životního stylu pro ženy v období menopauzy, riziko nadváhy a obezity a jejich léčbu. V praktické části jsem popsala kazuistiky dvou žen. U jedné se mi podařilo změnou jídelníčku a životosprávy zmírnit potíže spojené s menopauzou. U druhé ženy se mi nepodařilo dosáhnout plánované snížení hmotnosti, žena nespolupracovala a nedodržovala předepsaný jídelníček a pohybovou aktivitu.

Tvorbou této práce jsem se obohatila mnohými novými informacemi, které budu moci předávat dále.

5 Seznam použitých zkratek

BMI index tělesné hmotnosti

č číslo

DHEA dehydroepiandrosteron

EKG elektrokardiograf

FSH folikulistimulační hormon

g gram

HDL vysokodenzitní lipoprotein

Kg kilogram

KJ kilojoul

l litr

LDL nízkodenzitní lipoprotein

LH luteizační hormon

m metr

ml mililitr

Mg miligram

Tzv tak zvaný

6 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

ASTL, J., E.ASTLOVÁ a E. MARKOVÁ. Jak jíst a udržet si zdraví. Praha: Maxdorf, 2009. ISBN 978-80-7345-175-2

FAIT, Tomáš a Marta ŠNAJDROVÁ. Estrogenní deficit. Praha: Maxdorf, 2007. ISBN 978-80-7345-128-8

FAIT, Tomáš. Přechodem bez obav. Praha: Maxdorf, 2010. ISBN 978-80-7345-219-3

FISCHEROVÁ, Elizabeth a Irene KÜHREROVÁ. Jak přirozenou cestou vyrovnat hladinu hormonů. Bratislava: Noxi, 2007. ISBN 978-80-89179-53-4

FLORIÁNKOVÁ, Marcela. Zdravý životní styl a jídelníček pro seniory. Praha: Fragment, 2014. ISBN 978-80-253-2031-0.

KASPER, Henrich und WalterBURGHARDT. Ernährungsmedizin und Diätetik. München: ElsevierGmbH, 2009. ISBN 978-3-437-42012-2

KUNOVÁ, Václava. Obezita. Dieta pro zdravé hubnutí. Praha: Forsapi, 2009. ISBN 978-80-87250-04-4

MARTINCOVÁ, Jana. Žena po 40 sebevědomá a v kondici. Brno: Babyonline, 2013. 1. vydání. ISBN 978-80-904216-5-3

PILULKA. Fytoestrogeny. Pilulka.cz[online]. (cit.2016-03-03). Dostupné
z: http://www.pilulka.cz/fytoestrogeny/

ŘEHOŘKOVÁ, P., M. ŠPIČKOVÁ a M. ŠPIČKOVÁ. Odvápnění kostí čili osteoporóza. Dieta bohatá vápníkem. Praha: Forsapi, 2008. 1. vydání. ISBN 978-80-87250-00-6

SLÍVA, Jiří a Tomáš FAIT. Samoléčba v gynekologii aneb sama sobě gynekologem. Praha: Maxdorf, 2012. ISBN 978-80-7345-282-7

SVAČINA, Štěpán a Alena BRETŠNAJDROVÁ. Jak na obezitu a její komplikace. Praha: GradaPublishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2395-2

SVAČINA, Š., D. MÜLLEROVÁ a A. BRETŠNAJDROVÁ. Dietologie pro lékaře, farmaceuty, zdravotní sestry a nutriční terapeuty. Praha: Triton, 2013. ISBN 978-80-7387-699-9

VÍTEK, Libor. Jak ovlivnit nadváhu a obezitu. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2247-4

7 SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1 – Výpočet bazálního metabolismu a potřeby živin – kazuistika 1

Příloha 2 – Propočet 1 dne JL ženy-kazuistika 1

Příloha 3 – Propočet 2 dne JL ženy-kazuistika 1

Příloha 4 – Propočet 3 dne JL ženy-kazuistika 1

Příloha 5 – Propočet 1 dne navrhovaného JL-kazuistika 1

Příloha 6 – Propočet 2 dne navrhovaného JL-kazuistika 1

Příloha 7 – Propočet 3 dne navrhovaného JL-kazuistika 1

Příloha 8 – Propočet upraveného JL 1 den-kazuistika 1

Příloha 9 – Propočet upraveného JL 2 den-kazuistika 1

Příloha 10 – Propočet upraveného JL 3 den-kazuistika 1

Příloha 11 – Výpočet bazálního metabolismu a potřeby živin – kazuistika 2

Příloha 12 – Propočet 1 dne JL ženy-kazuistika 2

Příloha 13 – Propočet 2 dne JL ženy-kazuistika 2

Příloha 14 – Propočet 3 dne JL ženy-kazuistika 2

Příloha 15 – Propočet 1 dne navrhovaného JL-kazuistika 2

Příloha 16 – Propočet 2dne navrhovaného JL-kazuistika 2

Příloha 17 – Propočet 3dne navrhovaného JL-kazuistika 2

Příloha 1 – Výpočet bazálního metabolismu a potřeby živin – kazuistika 1

žena, 54 let, výška 170 cm, hmotnost 61 kg

BMI

Hmotnost (kg) 61 61

= ————- = ————— = ———– = 21

Výška (m)² 1,70 x 1,70 2,89

BEE:

655 + 9,6 x hmotnost (kg) + 1,8 x výška (cm) – 4,8 x věk

655 + 9,6 x 61+ 1,8 x 170 – 4,8 x 54

655 + 586 + 306 – 259 = 1 288 kcal

1 288 x 4,2 = 5 833,8 = 5 409,6 kJ

AEE: BEE x AF x IF x TF

5 410 x 1,5 = 8 115 kJ

ITH:

Ž: (0,593 x V (cm) ) – 38,6

(0,593 x 170) – 38,6 = 101 – 38,6 = 62,2 kg

VÝPOČET ŽIVIN

Bílkoviny: vypočítám z ideální váhy klienty, aby neměla nízký příjem bílkovin

62 x 1,2 = 74,4g

74,4 x 17 = 1 265kJ

1 265 : 81,15 = 15,5 %

Tuky: 30 % z AEE

30 x 81,15 = 2434,5 = 2 435 kJ

2435/ 38 = 64 g

Sacharidy: 16 % + 30 % = 46 %

100 – 46 = 54% z AEE

54 x 81,15 = 4 382kJ

4 382 / 17 = 257 g

Příloha 2 – Propočet 1 dne JL ženy-kazuistika 1

SNÍDANĚ
Název produktu	Množství			Energie	Bílkoviny	Tuky	Sacharidy	Cholesterol	Vápník		Vitamín C
Název produktu	Množství			[kJ]	[g]	[g]	[g]	[mg]	[mg]		[mg]
Chlebíček extrudovaný rýžový	11[g]			175	0,9	0,1	9,1	0	0		0
Mozzarella	60 [g]			700	11,6	13	1,3	47	310		0
Džus jablečný	200 [g]			0	0	0	20,8	0	2		2
Celkem:				1 223	12,5	13,1	31,2	47	312		2
PŘESNÍDÁVKA
meloun vodní červený		200 [g]		214	1,2	0,4	12	0	28		17
Celkem:				214	1,2	0,4	12	0	28		17
OBĚD
Krůtí prsa bez kosti	150 [g]			692	33,8	3	0,3	90	51		0
Brambory nové	200 [g]			742	4	0,4	39,4	0	24		46,4
Okurky salátové	50 [g]			21	0,4	0,1	1,2	0	9		4,9
Rajčata	50 [g]			32	0,5	0,1	2,1	0	10		12,5
Paprika červená	50 [g]			65	0,5	0,2	3,2	0	4		64
Olej řepkový	15 [g]			553	0	14,9	0	0	0		0
Celkem:				2 014	39,2	18,7	46,1	90	98		127,8

SVAČINA
Houska	55 [g]			581	3,4	0,5	30,3	0	15		0
Houska
Celkem:			581		3,4,	0,5	30,3	0	15	0
VEČEŘE
Krůtí prsa bez kosti	250 [g]		1153		56,3	5	0,5	150	85	7,5
Rajčata	120 [g]		76		1,2	0,2	4,9	0	24	29,9
Pivo světlé 10	1000 [ml]		1640		3	2	37	0	20	0
Celkem:			2 868		60,5	7,2	42,4	0	129	29,9
CELKEM
Energie	Bílkoviny		Tuky		Sacharidy	Cholesterol	Vápník	Vitamín C
[kJ]	[g]		[g]		[g]	[mg]	[mg]	[mg]
6 990	116,8		39,9,		162	287	582	176,7

Příloha 3 – Propočet 2 dne JL ženy-kazuistika 1
SNÍDANĚ
Název produktu	Množství	Energie	Bílkoviny	Tuky	Sacharidy	Cholesterol	Vápník	Vitamín C
Název produktu	Množství	[kJ]	[g]	[g]	[g]	[mg]	[mg]	[mg]
Rohlík	40[g]	482	3,9	1,5	23	0	43	0
Mozzarella	60 [g]	700	11,6	13	1,3	47	310	0
Máslo čerstvé	10 [g]	308	0,1	8,3	0,1	24	2	0
Džus jablečný	200 [g]	0	0	0	20,8	0	2	2
Celkem:		1 837	15,6	22,7	45,2	71	357	2
OBĚD
Kuřecí prsa bez kosti	120 [g]	671	35,8	1,4	0,6	92	24	0
Rýže	100 [g]	1461	6,9	0,7	79,2	0	11	0
cibule jarní	20 [g]	39	0,2	0	1,9	0	16	3,6
Rajčata	50 [g]	32	0,5	0,1	2,1	0	10	12,5
Paprika červená	50 [g]	65	0,5	0,2	3,2	0	4	64
Cuketa	50 [g]	20	0,5	0,1	0,9	0	9	5
Olej řepkový	15 [g]	553	0	14,9	0	0	0	0
Celkem:		2 841	44,3	17,5	87,7	92	74	85
VEČEŘE
chléb kmínový	50 [g]	487	3,7	0,6	25,9	0	11	0
Klobása Dunajská	80 [g]	1498	17,3	32,5	0,1	0	12	0
Gouda 30%	100 [g]	1004	25,1	14,2	2,8	60	900	0,1
Pivo světlé 10	500 [ml]	820	1,5	1	18,5	0	10	0
Celkem:		3 809	47,6	48,2	47,3	60	933	0,1
CELKEM
Energie	Bílkoviny	Tuky	Sacharidy	Cholesterol	Vápník	Vitamín C
[kJ]	[g]	[g]	[g]	[mg]	[mg]	[mg]
8 487	107,5	88,4	180,2	223	1364	87,1

Příloha 4 – Propočet 3 dne JL ženy-kazuistika 1

SNÍDANĚ
Název produktu	Množství	Energie	Bílkoviny	Tuky	Sacharidy	Cholesterol	Vápník	Vitamín C
Název produktu	Množství	[kJ]	[g]	[g]	[g]	[mg]	[mg]	[mg]
Knackebrot	12[g]	157	1,5	0,3	7,8	0	7	0
Lučina	20 [g]	191	1,4	4	0,9	0	0	0
šunka dušená	40 [g]	264	7	3,6	0,6	21	4	0
Džus jablečný	200 [g]	0	0	0	20,8	0	2	2
Celkem:		960	10	8	30,1	21	13	2
OBĚD
Zadní maso hovězí	100 [g]	615	20,8	6,5	0	55	7	0
cibule jarní	20 [g]	39	0,2	0	1,9	0	16	3,6
Anglická slanina	20 [g]	332	2,1	8	0	20	1	0
špekáčky	40 [g]	519	4,3	11,7	0,8	23	8	0
Vejce natvrdo	25 [g]	156	3,2	2,7	0,3	0	4	64
hořčice plnotučná	10 [g]	52	0,5	0,7	1,4	0	10	0
Mouka pšeničná hladká	10 [g]	144	1,1	0,2	7,3	0	2	0
Okurky nakládané	30 [g]	34	0,2	0	1,8	0	8	2,3
Rýže	80 [g]	1169	5,5	0,6	63,4	0	9	0
Olej řepkový	10[g]	396	0	10	0	0	0	0
Celkem:		3 429	37,8	40,3	76,8	204	73	5,9
SVAČINA
Tvaroh	150 [g]	611	16,1	5,7	6,9	20	80	2,1
Celkem:		611	16,1	5,7	6,9	20	80	2,1
VEČEŘE
Chléb kmínový	50 [g]	487	3,7	0,6	25,9	0	11	0
Šunka dušená	20 [g]	132	3,5	1,8	0,3	10	2	0
Paprika červená	100 [g]	130	1	0,3	6,3	0	7	128
Sýr žervé krémový	20 [g]	176	2,4	2,9	1,6	13	62	0
Celkem:		925	10,6	5,6	34,1	23	82	128
CELKEM
Energie	Bílkoviny	Tuky	Sacharidy	Cholesterol	Vápník	Vitamín C
[kJ]	[g]	[g]	[g]	[mg]	[mg]	[mg]
5 925	74,5	59,6	147,9	268	248	138

Příloha 5 – Propočet 1 dne navrhovaného JL-kazuistika 1

SNÍDANĚ
Název produktu	Množství		Energie	Bílkoviny	Tuky	Sacharidy	Cholesterol	Vápník	Vitamín C
Název produktu	Množství		[kJ]	[g]	[g]	[g]	[mg]	[mg]	[mg]
Chléb konzumní kmínový	70 [g]		588	5,1	0,8	32,3	0	16	0
Máslo čerstvé	10 [g]		308	0,1	8,3	0,1	24	2	0
Tvaroh	35 [g]		160	6,1	0,9	1,5	2	62	0,4
Mléko	80 [ml]		158	2,7	1,2	3,9	4	97	0
Rajčata	100 [g]		63	1	0,2	4,1	0	20	24,9
Celkem:			1 277	15	11,4	41,9	30	177	25,3
PŘESNÍDÁVKA
Hroznové víno		150 [g]	386	1,1	0,6	25,4	0	32	5,7
Jogurt bílý 2 % tuku		100 [g]	342	5,7	2	9,7	2	180	2
Para ořechy – jádra		15 [g]	422	2,1	10,1	1,6	0	24	0,2
Celkem:			1 149	8,9	12,7	36,6	2	236	7,9
OBĚD
Přední libové hovězí maso		80 [g]	590	16,6	7,8	0	44	6	0
Žampiony		30 [g]	41	1,4	0,1	0,9	0	0	0
Rýže		80 [g]	1 169	5,5	0,6	63,4	0	9	0
Olej řepkový		10 [g]	369	0	10	0	0	0	0
Zelí hlávkové bílé		200 [g]	154	3	0,4	10,8	0	98	78,6
Cukr		9 [g]	153	0	0	9	0	0	0
Celkem:			2 475	26,4	18,9	84	44	113	78,6
SVAČINA
Houska		55 [g]	581	3,4	0,5	30,3	0	15	0
Houska		1x kus	581	3,4	0,5	30,3	0	15	0
Mléko kefírové 1.5 % T		150 [g]	314	5,1	3	7,1	9	180	1,5
Celkem:			895	8,5	3,5	37,4	9	195	1,5
VEČEŘE
Rajčata		30 [g]	19	0,3	0,1	1,2	0	6	7,5
Paprika červená		30 [g]	39	0,3	0,1	1,9	0	2	38,4
Cibule podzimní		30 [g]	42	0,4	0,1	2,7	0	11	4
Mrkev		30 [g]	26	0,3	0,1	2,2	0	14	1,7
Česnek		10 [g]	52	0,6	0	2,5	0	4	1,8
Sójový sýr Tofu		120 [g]	390	9,4	5	2,6	0	154	0
Bulgur pšeničný		60 [g]	719	7,2	1,1	34,2	0	21	0
Olej řepkový		13 [g]	480	0	10	0	0	0	0
Celkem:			1 767	18,5	16,4	47,3	0	211	53,4
II VEČEŘE
Pomeranče		140 [g]	216	1,3	0,3	15,4	0	62	71
Pomeranče		1x kus	216	1,3	0,3	15,4	0	62	71
Celkem:			216	1,3	0,3	15,4	0	62	71
CELKEM
Energie		Bílkoviny	Tuky	Sacharidy	Cholesterol	Vápník	Vitamín C
[kJ]		[g]	[g]	[g]	[mg]	[mg]	[mg]
7 790		78,6	66,2	262,6	85	994	237,7

Příloha 6 – Propočet 2 dne navrhovaného JL-kazuistika 1

SNÍDANĚ
Název produktu	Množství		Energie	Bílkoviny	Tuky	Sacharidy	Cholesterol	Vápník	Vitamín C
Název produktu	Množství		[kJ]	[g]	[g]	[g]	[mg]	[mg]	[mg]
Ovesné vločky	40 [g]		605	5,2	2,8	27,2	0	23	0
Mléko kravské polotučné 1.5% tuku	100 [ml]		198	3,4	1,5	4,9	5	121	0
Jahody	50 [g]		61	0,4	0,2	4,4	0	14	33,3
Lněné semínko	15 [g]		274	3,4	5,6	4,8	0	29	0
Celkem:			1 138	12,4	10	41,3	5	187	33,3
PŘESNÍDÁVKA
Broskev	30 [g]		53	0,2	0,1	3,6	0	4	2
Pomeranče	30 [g]		46	0,3	0,1	3,3	0	13	15,2
Hroznové víno	30 [g]		77	0,2	0,1	5,1	0	6	1,1
Banán	60 [g]		217	0,7	0,1	13,1	0	6	6,6
Mák	15[g]		318	3,1	6,6	3,6	0	204	0
Tvaroh tvrdy	20 [g]		128	5,7	0,2	1,2	1	30	0,2
Celkem:			840	10,2	7,1	30	1	263	25,1
OBĚD
Losos		95 [g]	690	19	9,9	0	50	24	0,9
Pórek		50 [g]	61	1,1	0,2	3,4	0	44	12,5
Olej řepkový		10 [g]	369	0	10	0	0	0	0
Brambory nové		250 [g]	928	5	0,5	49,3	0	30	58
Pažitka		15 [g]	24	0,5	0,1	1,1	0	26	8,5
Cibule jarní		50 [g]	99	0,5	0,1	4,7	0	40	9
Salát hlávkový		150 [g]	50	2	0,3	3,8	0	71	18
Cukr		4 [g]	68	0	0	4	0	0	0
Cukr		1x lžička (rovná)	68	0	0	4	0	0	0
Celkem:			2 287	28	21	66,1	50	234	106,9
SVAČINA
Rohlík		40 [g]	482	3,9	1,5	23	0	43	0
Rohlík		1x kus	482	3,9	1,5	23	0	43	0
Jogurt bílý (3,5 % tuku)		120 [ml]	376	5,6	4,6	6,8	14	182	0
Celkem:			857	9,6	6	29,8	14	225	0
VEČEŘE
Název produktu		Množství	Energie	Bílkoviny	Tuky	Sacharidy	Cholesterol	Vápník	Vitamín C
Název produktu		Množství	[kJ]	[g]	[g]	[g]	[mg]	[mg]	[mg]
Hovězí maso 15% tuku		50 [g]	430	9,9	7,1	0	33	3	0,5
Cibule podzimní		10 [g]	14	0,1	0	0,9	0	4	1,3
Houby čerstvé – průměr		15 [g]	25	0,2	0	1,2	0	1	0,1
Česnek		5 [g]	26	0,3	0	1,3	0	2	0,9
Olej řepkový		10 [g]	369	0	10	0	0	0	0
Vejce slepičí L		20 [g]	126	2,5	2,2	0,2	86	11	0
Těstoviny rýžové		100 [g]	1 273	3	1	72	0	26	0
Zelí kysané		100 [g]	63	1,1	0,3	3,7	0	51	32,5
Celkem:			2 325	17,1	20,6	79,2	119	96	35,3
II VEČEŘE
Jablko		150 [g]	273	0,6	0,6	19,5	0	12	14
Celkem:			273	0,6	0,6	19,5	0	12	14


CELKEM
Energie		Bílkoviny	Tuky	Sacharidy	Cholesterol	Vápník	Vitamín C
[kJ]		[g]	[g]	[g]	[mg]	[mg]	[mg]
7 720		77,9	65,3	265,9	189	1017	214,6

Příloha 7 – Propočet 3 dne navrhovaného JL-kazuistika 1

SNÍDANE
Název produktu		Množství	Energie	Bílkoviny	Tuky	Sacharidy	Cholesterol	Vápník	Vitamín C
Název produktu		Množství	[kJ]	[g]	[g]	[g]	[mg]	[mg]	[mg]
Houska		70 [g]	740	4,3	0,6	38,6	0	19	0
Máslo čerstvé		10 [g]	308	0,1	8,3	0,1	24	2	0
Sýr ementalerBolyna		40 [g]	384	13,6	4	0,4	21	440	0
Paprika červená		100 [g]	130	1	0,3	6,3	0	7	128
Celkem:			1 562	18,9	13,2	45,3	45	468	128
PŘESNÍDÁVKA
Banán		150 [g]	543	1,8	0,3	32,7	0	15	16,5
Lískové ořechy – jádra		20 [g]	535	2,9	12,5	3,2	0	36	0,8
Med včelí		5 [g]	70	0	0	4,1	0	0	0,1
Celkem:			1 148	4,7	12,8	39,9	0	51	17,4
OBĚD
Olej řepkový		5 [g]	184	0	5	0	0	0	0
Cizrna		95 [g]	1 251	19	4,4	56,4	0	105	3,8
Paprika červená		50 [g]	65	0,5	0,2	3,2	0	4	64
Fazolky zelené		50 [g]	46	1,1	0,1	3,2	0	27	13,6
Sušená rajčata		10 [g]	148	1,3	0	7,5	N.S.	N.S.	N.S.
Balkánský sýr		25 [g]	240	2,8	5	0,2	12	138	0,1
Celkem:			1 935	24,7	14,6	70,4	12	272	81,5
SVAČINA
Veka na chlebíčky		40 [g]	469	3,3	0,4	23,6	0	7	0
Cibule podzimní		15 [g]	21	0,2	0	1,3	0	6	2
kapie sterilovaná		10 [g]	22	0,1	0,3	0,6	N.S.	N.S.	N.S.
Máslo čerstvé		5 [g]	154	0	4,1	0	12	1	0
Tvaroh 20%		35 [g]	152	4,3	1,9	0,5	6	77	0,4
Celkem:			817	7,9	6,7	26	18	91	2,4
VEČEŘE
Králík domácí		70 [g]	478	14,1	6,4	0,2	40	13	0
Česnek		10 [g]	52	0,6	0	2,5	0	4	1,8
Brambory nové		250 [g]	928	5	0,5	49,3	0	30	58
Lilek		40 [g]	25	0,5	0,1	1,8	0	5	3,9
Cuketa		40 [g]	27	0,6	0,1	1,2	0	12	6,6
Cibule podzimní		20 [g]	28	0,3	0	1,8	0	7	2,7
Olej řepkový		10 [g]	369	0	10	0	0	0	0
Paprika červená		50 [g]	65	0,5	0,2	3,2	0	4	64
Celkem:			1 971	21,6	17,3	59,9	40	75	137
II VEČEŘE
Ananas		150 [g]	293	0,8	0,3	19,1	0	32	30,9
Celkem:			293	0,8	0,3	19,1	0	32	30,9
Energie	Bílkoviny		Tuky	Sacharidy	Cholesterol	Vápník	Vitamín C
[kJ]	[g]		[g]	[g]	[mg]	[mg]	[mg]
7 726	78,6		64,9	260,6	115	989	397,2

Příloha 8 – Propočet upraveného JL 1 den-kazuistika 1
SNÍDANĚ
Název produktu		Množství	Energie	Bílkoviny	Tuky	Sacharidy	Cholesterol	Vápník	Vitamín C
Název produktu		Množství	[kJ]	[g]	[g]	[g]	[mg]	[mg]	[mg]
Houska		60 [g]	634	3,7	0,5	33,1	0	16	0
Paprika červená		100 [g]	130	1	0,3	6,3	0	7	128
Sýr Cottage		50 [g]	213	6,3	2,3	1,4	8	30	0
Celkem:			977	10,9	3,1	40,7	8	53	128
PŘESNÍDÁVKA
Hrušky		120 [g]	209	0,5	0,4	16,1	0	14	4,4
Hrušky		1x kus	209	0,5	0,4	16,1	0	14	4,4
Mák		20 [g]	424	4,1	8,8	4,8	0	271	0
Tvaroh 20%		40 [g]	173	4,9	2,2	0,6	7	88	0,4
Celkem:			806	9,4	11,3	21,5	7	374	4,8
OBĚD
Cibule jarní		30 [g]	59	0,3	0,1	2,8	0	24	5,4
Česnek		10 [g]	52	0,6	0	2,5	0	4	1,8
Rajský protlak		30 [g]	124	0,8	0,2	7,1	0	14	16,3
Olej řepkový		10 [g]	369	0	10	0	0	0	0
Těstoviny vaječné		60 [g]	901	7,1	2,1	41,6	57	16	0
Salát hlávkový		150 [g]	50	2	0,3	3,8	0	71	18
Parmezán		15 [g]	243	5,2	3,9	0,5	10	194	0
Hovězí maso středně tučné		30 [g]	343	5,3	6,6	0	20	3	0
Vepřové maso prorostlé		30 [g]	407	4,4	8,7	0	21	7	0
Celkem:			2 548	25,7	31,9	58,3	108	332	41,5
SVAČINA
Ovesné vločky		30 [g]	454	3,9	2,1	20,4	0	17	0
Pomeranče		140 [g]	216	1,3	0,3	15,4	0	62	71
Pomeranče		1x kus	216	1,3	0,3	15,4	0	62	71
Jogurt bílý 2 % tuku		100 [g]	342	5,7	2	9,7	2	180	2
Celkem:			1 011	10,9	4,4	45,5	2	259	73
VEČEŘE
Rýže		90 [g]	1 315	6,2	0,6	71,3	0	10	0
Kukuřice		30 [g]	411	2,7	1,2	21,7	0	5	0
Mrkev		30 [g]	26	0,3	0,1	2,2	0	14	1,7
Hrášek zelený		30 [g]	65	1,9	0,1	3,9	0	10	7,4
Olej řepkový		10 [g]	369	0	10	0	0	0	0
Krůtí prsa bez kosti		40 [g]	184	9	0,8	0,1	24	14	0
Brokolice		30 [g]	32	1	0,1	1,7	0	32	34,2
Celkem:			2 403	21,2	12,8	100,8	24	83	43,3
CELKEM
Energie	Energie		Bílkoviny	Tuky	Sacharidy	Cholesterol	Vápník	Vitamín C
[kJ]	[kcal]		[g]	[g]	[g]	[mg]	[mg]	[mg]
7 745	1 851		78,1	63,5	266,8	149	1 101	290,6

Příloha 9 – Propočet upraveného JL 2 den-kazuistika 1
SNÍDANĚ
Název produktu	Množství	Energie	Bílkoviny	Tuky	Sacharidy	Cholesterol	Vápník	Vitamín C
Název produktu	Množství	[kJ]	[g]	[g]	[g]	[mg]	[mg]	[mg]
[Ovesné vločky	45 [g]	680	5,9,	3,1	30,6	0	26	0
[Jogurt bílý 2 % tuku	100 [g]	342	5,7	2	9,7	2	180	2
Jablko	100 [g]	182	0,4	0,4	13	0	8	9,3
Lněné semínko	10 [g]	183	2,2	3,7	3,2	0	20	0
Celkem:		1 387	14,2	9,2	56,6	2	233	11,3
PŘESNÍDÁVKA
Banán	120 [g]	434	1,4	0,2	26,2	0	12	13,2
Banán	1x kus	434	1,4	0,2	26,2	0	12	13,2
Sýr Cottage	50 [g]	213	6,3	2,3	1,4	8	30	0
Celkem:		647	7,7	2,5	27,5	8	42	13,2
OBĚD
Pivo nealkoholické	300 [ml]	195	0,3	0	8,7	0	6	0
Brambory nové	200 [g]	742	4	0,4	39,4	0	24	46,4
Mléko kravské polotučné 1.5% tuku	150 [ml]	297	5,1	2,3	7,4	8	182	0
[Celer	200 [g]	198	2,6	0,6	14,6	0	146	15,8
[Cukr	4 [g]	68	0	0	4	0	0	0
[Cukr	1x lžička (rovná)	68	0	0	4	0	0	0
Vepřová maso prorostlé	80 [g]	1086	11,8	23,3	6,3	56	18	0
Celkem:		2 585	23,8	26,5	74	56	375	62,2
SVAČINA
Kefír polotučný	150 [g]	303	5,3	3,2	6	12	180	0
Meruňky sušené	40 [g]	326	1,8	0,2	26,9	0	29	8,2
Houska	40 [g]	423	2,4	0,4	22	0	11	0
Celkem:		1 052	9,5	3,7	54,9	12	220	8,2
VEČEŘE
[Chléb kmínový	80 [g]	779	5,9	0,9	41,4	0	17	0
[Máslo čerstvé	20 [g]	615	0,1	16,5	0,1	48	4	0
[Paprika červená	200 [g]	260	2	0,6	12,6	0	14	256
Sardinky evropské	80 [g]	520	15,5	7	0	64	67	0
Celkem:		2 174	23,6	25	54,1	112	102	256
CELKEM
Energie	Bílkoviny	Tuky	Sacharidy	Cholesterol	Vápník	Vitamín C
[kJ]	[g]	[g]	[g]	[mg]	[mg]	[mg]
7 802	77,5	66,4	266,8	196	966	350,9

Příloha 10 – Propočet upraveného JL 3 den-kazuistika 1
SNÍDANĚ
Název produktu	Množství	Energie	Bílkoviny	Tuky	Sacharidy	Cholesterol	Vápník	Vitamín C
Název produktu	Množství	[kJ]	[g]	[g]	[g]	[mg]	[mg]	[mg]
Máslo čerstvé	10 [g]	308	0,1	8,3	0,1	24	2	0
Ementál 45%	40 [g]	636	11,2	11,7	0,9	37	377	0
Rajčata	100 [g]	63	1	0,2	4,1	0	20	24,9
Houska	60 [g]	634	3,7	0,5	33,1	0	16	0
Celkem:		1 641	15,9	20,7	38,1	61	415	24,9
PŘESNÍDÁVKA
Ananas	200 [g]	390	1	0,4	25,4	0	42	41,2
Jogurt bílý 2 % tuku	100 [g]	342	5,7	2	9,7	2	180	2
Mandle	10 [g]	244	2	5,3	1,9	0	25	0,5
Celkem:		976	8,7	7,7	37	2	247	43,7
OBĚD
Brokolice	30 [g]	32	1	0,1	1,7	0	32	34,2
Rajčata	50 [g]	32	0,5	0,1	2,1	0	10	12,5
Cibule jarní	20 [g]	39	0,2	0	1,9	0	16	3,6
Paprika červená	40 [g]	52	0,4	0,1	2,5	0	3	51,2
Olej řepkový	10 [g]	369	0	10	0	0	0	0
Artyčoky	30 [g]	28	0,7	0	4,1	0	16	2,3
Rýže	80 [g]	1 169	5,5	0,6	63,4	0	9	0
Kuřecí stehno	80 [g]	374	16,2	2,5	0,3	59	12	0
Celkem:		2 095	24,6	13,4	75,9	59	97	103,7
SVAČINA
Veka na chlebíčky	40 [g]	469	3,3	0,4	23,6	0	7	0
Cibule jarní	10 [g]	20	0,1	0	0,9	0	8	1,8
Mrkev	10 [g]	9	0,1	0	0,7	0	5	0,6
Olej řepkový	2 [g]	74	0	2	0	0	0	0
Čočka červená loupaná BIO	10 [g]	134	2,7	0,2	5,9	0	4	0,2
Fíky sušené	70 [g]	201	1	0,3	12,7	0	35	2,3
Celkem:		906	7,2	2,9	43,7		59	4,8
VEČEŘE
Vejce slepičí syrové	70 [g]	440	8,7	7,6	0,6	302	38	0
Olej řepkový	10 [g]	369	0	10	0	0	0	0
Špenát	150 [g]	110	3,8	0,6	4,5	0	159	77,4
Brambory nové	250 [g]	928	5	0,5	49,3	0	30	58
Máslo čerstvé	5 [g]	154	0	4,1	0	12	1	0
Pivo nealkoholické	300 [ml]	195	0,3	0	8,7	0	6	0
Celkem:		2 195	17,8	22,8	63,1	314	234	135,4
CELKEM
Energie	Energie	Bílkoviny	Tuky	Sacharidy	Cholesterol	Vápník	Vitamín C
[kJ]	[kcal]	[g]	[g]	[g]	[mg]	[mg]	[mg]
7 813	1 868	74,2	67,5	257,8	436	1 052	312,5

Příloha 12 – Propočet 1 dne JL ženy-kazuistika 2

žena, 51 let, výška 167 cm, hmotnost 100 kg

BMI

Hmotnost (kg) 100 100

= ————- = ————— = ———– = 36

Výška (m)² 1,67 x 1,67 2,8

BEE:

655 + 9,6 x hmotnost (kg) + 1,8 x výška (cm) – 4,8 x věk

655 + 9,6 x 100 + 1,8 x 167 – 4,8 x 51

655 + 960 + 301- 245 = 1 6711 kcal 1671 x 4,2 = 8026,2 = 7018 kJ

AEE: BEE x AF x IF x TF

7018 x 1,5 = 10 527 kJ

ITH:

Ž: (0,593 x V (cm) ) – 38,6

(0,593 x 167) – 38,6 = 96 – 38,6 = 60,4 kg

VÝPOČET ŽIVIN

Bílkoviny: 0,8 – 1g / aktuální hmotnosti/ den

100 x 1,2= 120g

120 x 17 = 2040 kJ

2040 : 105,27=19 %

Tuky: 25 % z AEE

25 x 105, 27= 2631 kJ

2631/ 38 = 69 g

Sacharidy: 19 % + 25 % = 44 %

100 – 44= 56 % z AEE

56 x 105,27 =5.895 KJ

5895/ 17 = 346 g

redukce :

Nad BMI 30 – 20% z AEE

E 8 422 Kj (10 527 – 2105 = 8 422 Kj)

B 96g 19%

S 277g 56% (56 x 84,22 = 4716Kj/17 = 277g)

T 55g 25% (25x 84,22 = 2105Kj/38 = 55g)

Příloha 12 – Propočet 1 dne JL ženy-kazuistika 2
SNÍDANĚ
Název produktu	Množství	Energie	Bílkoviny	Tuky	Sacharidy	Cholesterol	Vláknina	Vápník	Vitamín C
Název produktu	Množství	[kJ]	[g]	[g]	[g]	[mg]	[g]	[mg]	[mg]
Vejce slepičí syrové	150 [g]	944	18,6	16,4	1,4	647	0	81	0
Vejce slepičí syrové	3x kus	944	18,6	16,4	1,4	647	0	81	0
Rohlík	40 [g]	482	3,9	1,5	23	0	1,2	43	0
Rohlík	1x kus	482	3,9	1,5	23	0	1,2	43	0
Jablko	120 [g]	218	0,5	0,5	15,6	0	2,4	10	11,2
Máslo čerstvé	10 [g]	308	0,1	8,3	0,1	24	0	2	0
Celkem:		1 951	23,1	26,6	40	671	3,6	136	11,2
OBĚD
Šunka vepřová	150 [g]	1 127	24,2	18,8	1,2	N.S.	N.S.	N.S.	N.S.
Vepřové maso libové	100 [g]	922	17,3	18,2	0	65	0	24	0
Olej řepkový	20 [g]	738	0	19,9	0	0	0	0	0
Mouka pšeničná hladká (T 650)	3 [g]	43	0,3	0	2,2	0	0,1	1	0
Strouhanka	6 [g]	87	0,6	0,1	4,6	0	0,2	2	0
Rohlík	40 [g]	482	3,9	1,5	23	0	1,2	43	0
Rohlík	1x kus	482	3,9	1,5	23	0	1,2	43	0
Celkem:		3 398	46,3	58,5	31	65	1,6	70	0
SVAČINA
Čokoládové bonbóny Kávová zrna	20 [g]	405	0,7	4,6	13,2	0	0	23	0
Mandarinky	50 [g]	75	0,4	0,2	4,7	0	1	20	15,8
Mandarinky	1x kus	75	0,4	0,2	4,7	0	1	20	15,8
Celkem:		480	1,1	4,7	17,9	0	1	43	15,8
CELKEM
Energie	Energie	Bílkoviny	Tuky	Sacharidy	Cholesterol	Vláknina	Vápník	Vitamín C
[kJ]	[kcal]	[g]	[g]	[g]	[mg]	[g]	[mg]	[mg]
5 829	1 391	70,5	89,8	88,9	736	6,2	249	27

Příloha 13 – Propočet 2 dne JL ženy-kazuistika 2
SNÍDANĚ
Název produktu	Množství		Energie		Bílkoviny		Tuky		Sacharidy	Cholesterol	Vápník	Vitamín C
			[kJ]		[g]		[g]		[g]	[mg]	[mg]	[mg]
Vejce slepičí syrové	150 [g]		944		18,6		16,4		1,4	647	81	0
	3x kus
Houska	65 [g]		687		4		0,6		35,8	0	18	0
Máslo čerstvé	10 [g]		308		0,1		8,3		0,1	24	2	0
Celkem:			1 938		22,6		25,2		37,2	671	101	0
OBĚD
Nudle babiččiny	50 [g]		768		5,8		0,5		38	0	11	0
Hovězí maso středně tučné	50 [g]		572		8,8		11		0	33	5	0
Mrkev	10 [g]		9		0,1		0		0,7	0	5	0,6
Celer	10 [g]		10		0,1		0		0,7	0	7	0,8
Petržel – kořen	10 [g]		15		0,3		0,1		1	0	7	6,7
Celkem:			1 373		15		11,6		40,4	33	34	8,1
SVAČINA
Jogurt bílý 2 % tuku	120 [g]		410		6,8		2,4		11,6	2	216	2,4
Musli křupavé s ořechy Emco	50 [g]		913		5,1		10,2		25	0	0	0
Celkem:			1 323		11,9		12,6		36,6	2	216	2,4
VEČEŘE
Bageta	120 [g]		1 490		10,8		3,5		72,4	0	22	0
Máslo čerstvé	10 [g]		308		0,1		8,3		0,1	24	2	0
Šunka dušená	50 [g]		330		8,8		4,6		0,7	26	5	0
Parenica	40 [g]		570		8,9		11		0,8	0	0	0
Mozzarella	120 [g]		1 400		23,3		25,9		2,6	94	620	0
Celkem:			4 099		51,9		53,2		76,6	144	649	0
CELKEM
Energie	Bílkoviny		Tuky		Sacharidy		Cholesterol		Vápník	Vitamín C
[kJ]	[g]		[g]		[g]		[mg]		[mg]	[mg]
8 733	101,4		102,6		190,8		850		1 000	10,5
Příloha 15 – Propočet 1 dne navrhovaného JL-kazuistika 2
SNÍDANĚ
Název produktu		Množství		Energie		Bílkoviny		Tuky	Sacharidy	Cholesterol	Vápník	Vitamín C
				[kJ]		[g]		[g]	[g]	[mg]	[mg]	[mg]
Chléb kmínový		50 [g]		487		3,7		0,6	25,9	0	11	0
Okurky salátové		100 [g]		42		0,8		0,2	2,3	0	18	9,8
Pažitka		2 [g]		3		0,1		0	0,1	0	3	1,1
Sýr Cottage		60 [g]		255		7,5		2,7	1,6	9	36	0
Mléko kravské nízkotučné 0,5% tuku		125 [ml]		179		4,3		0,1	6,1	4	141	0
Celkem:				966		16,3		3,6	36,1	13	209	10,9
PŘESNÍDÁVKA
[Pomeranče		140 [g]		216		1,3		0,3	15,4	0	62	71
		1x kus
Jogurt bílý 2 % tuku		125 [g]		428		7,1		2,5	12,1	3	225	2,5
Para ořechy – jádra		8 [g]		225		1,1		5,4	0,8	0	13	0,1
Celkem:				868		9,5		8,2	28,4	3	299	73,5

OBĚD
Vepřové maso libové		80 [g]		738		13,8		14,6	0	52	19	0
Brambory nové		250 [g]		928		5		0,5	49,3	0	30	58
Okurky salátové		40 [g]		17		0,3		0,1	0,9	0	7	3,9
Rajčata		40 [g]		25		0,4		0,1	1,6	0	8	10
Paprika červená		40 [g]		52		0,4		0,1	2,5	0	3	51,2
Mrkev		30 [g]		26		0,3		0,1	2,2	0	14	1,7
Olej řepkový		10 [g]		369		0		10	0	0	0	0
Celkem:				2 154		20,3		25,4	56,5	52	81	124,8

SVAČINA
Houska		55 [g]		581		3,4		0,5	30,3	0	15	0
		1x kus
Mléko kefírové 1.5 % T		250 [g]		523		8,5		5	11,8	15	300	2,5
Celkem:				1 104		11,9		5,5	42,1	15	315	2,5

VEČEŘE
Kukuřice		40 [g]		548		3,6		1,6	28,9	0	7	0
Mrkev		40 [g]		35		0,4		0,1	2,9	0	18	2,2
Hrášek zelený		40 [g]		86		2,6		0,2	5,2	0	13	9,9
Cibule jarní		20 [g]		39		0,2		0	1,9	0	16	3,6
Kuřecí prsa bez kosti		85 [g]		475		25,3		1	0,4	65	17	0
Olej řepkový		10 [g]		369		0		10	0	0	0	0
Pohanka		90 [g]		1 161		8,7		1,9	66,4	0	19	0
Celkem:				2 714		40,9		14,7	105,7	65	90	15,7

II. VEČEŘE
Jablko		120 [g]		218		0,5		0,5	15,6	0	10	11,2
Celkem:				218		0,5		0,5	15,6	0	10	11,2

Energie		Bílkoviny		Tuky		Sacharidy		Cholesterol	Vápník	Vitamín C
[kJ]		[g]		[g]		[g]		[mg]	[mg]	[mg]
8 024		99,4		57,9		284,4		148	1 004	238,7

Příloha 16 – Propočet 2 dne navrhovaného JL-kazuistika 2
SNÍDANĚ
název produktu	Množství	Energie	Bílkoviny	Tuky	Sacharidy	Cholesterol	Vápník	Vitamín C
název produktu	Množství	[kJ]	[g]	[g]	[g]	[mg]	[mg]	[mg]
Ovesné vločky	50 [g]	756	6,6	3,5	34,1	0	29	0
Borůvky	50 [g]	70	0,4	0,3	5,8	0	5	8,3
Lněné semínko	20 [g]	366	4,5	7,4	6,5	0	39	0
Mléko kravské polotučné 1.5% tuku	150 [ml]	297	5,1	2,3	7,4	8	182	0
Celkem:		1 488	16,5	13,4	53,6	8	254	8,3
PŘESNÍDÁVKA
Kaki	100 [g]	601	2,5	0,4	34	0	34	60
Tvaroh jemný	50 [g]	228	8,8	1,3	2,1	4	60	0,5
Celkem:		829	11,3	1,7	36,1	4	94	60,5
OBĚD
Rybí filé	120 [g]	408	22,4	0,7	0	52	18	0
Brambory nové	250 [g]	928	5	0,5	49,3	0	30	58
Okurky salátové	150 [g]	63	1,2	0,3	3,5	0	27	14,7
Cukr	3 [g]	51	0	0	3	0	0	0
Mléko kravské polotučné 1.5% tuku	150 [ml]	297	5,1	2,3	7,4	8	182	0
Máslo čerstvé	5 [g]	154	0	4,1	0	12	1	0
Celkem:		1 900	33,8	7,9	63,1	71	258	72,7
SVAČINA
Pudingový prášek vanilkový	50 [g]	741	0,2	0,1	43,3	0	13	0
Maliny mražené	20 [g]	45	0,2	0,1	2,3	0	8	2
Mléko kravské polotučné 1.5% tuku	300 [ml]	594	10,2	4,5	14,7	15	363	0
Mák	25 [g]	530	5,1	11	6,1	0	339	0
Cukr	3 [g]	51	0	0	3	0	0	0
Celkem:		1 961	15,7	15,6	69,3	15	723	2
VEČEŘE
Sójový sýr Tofu	100 [g]	325	7,8	4,2	2,2	0	128	0
Lilek	40 [g]	25	0,5	0,1	1,8	0	5	3,9
Cuketa	40 [g]	27	0,6	0,1	1,2	0	12	6,6
Paprika červená	40 [g]	52	0,4	0,1	2,5	0	3	51,2
Cibule jarní	20 [g]	39	0,2	0	1,9	0	16	3,6
Kuskus špaldový	65 [g]	945	9,4	2	35,3	0	16	0
Olej řepkový	10 [g]	369	0	10	0	0	0	0
Celkem:		1 782	18,9	16,5	44,8	0	180	65,3
II. VEČEŘE
Mandarinky	100 [g]	150	0,7	0,3	9,4	0	40	31,5
Mandarinky	2x kus	150	0,7	0,3	9,4	0	40	31,5
Celkem:		150	0,7	0,3	9,4	0	40	31,5
Energie	Bílkoviny	Tuky	Sacharidy	Cholesterol	Vápník	Vitamín C
[kJ]	[g]	[g]	[g]	[mg]	[mg]	[mg]
8 110	96,9	55,4	276,3	98	1 549	240,3

Příloha 17 – Propočet 3 dne navrhovaného JL-kazuistika 2
SNÍDANĚ
Název produktu	Množství	Energie	Bílkoviny	Tuky	Sacharidy	Cholesterol	Vápník	Vitamín C
Název produktu	Množství	[kJ]	[g]	[g]	[g]	[mg]	[mg]	[mg]
Houska	70 [g]	740	4,3	0,6	38,6	0	19	0
Rajčata	100 [g]	63	1	0,2	4,1	0	20	24,9
Žervé sýr krémový 50%	50 [g]	440	6	7,2	4,1	33	156	0,1
Mléko	200 [ml]	396	6,8	3	9,8	10	242	0
Máslo čerstvé	5 [g]	154	0	4,1	0	12	1	0
Celkem:		1 792	18,1	15,2	55,5	56	438	25
PŘESNÍDÁVKA
Hroznové víno	150 [g]	386	1,1	0,6	25,4	0	32	5,7
Mozzarella	35 [g]	408	6,8	7,6	0,8	27	181	0
Celkem:		794	7,8	8,2	26,1	27	212	5,7
OBĚD
Fazole	80 [g]	939	17,8	1,3	47,8	0	90	2
Přední libové hovězí maso	80 [g]	590	16,6	7,8	0	44	6	0
Cibule jarní	30 [g]	59	0,3	0,1	2,8	0	24	5,4
Česnek	10 [g]	52	0,6	0	2,5	0	4	1,8
Paprika červená	30 [g]	39	0,3	0,1	1,9	0	2	38,4
Rajčata	60 [g]	38	0,6	0,1	2,5	0	12	14,9
Olej řepkový	10 [g]	369	0	10	0	0	0	0
Celkem:		2 085	36,2	19,4	57,4	44	138	62,6
SVAČINA
Pažitka	2 [g]	3	0,1	0	0,1	0	3	1,1
Veka na chlebíčky	45 [g]	527	3,7	0,5	26,5	0	8	0
Tvaroh jemný	40 [g]	182	7	1	1,7	3	48	0,4
Celkem:		713	10,8	1,5	28,3	3	60	1,5
VEČEŘE
Těstoviny rýžové	100 [g]	1 273	3	1	72	0	26	0
Krůtí prsa bez kosti	80 [g]	369	18	1,6	0,2	48	27	0
Rajčata	30 [g]	19	0,3	0,1	1,2	0	6	7,5
Paprika červená	30 [g]	39	0,3	0,1	1,9	0	2	38,4
Kukuřice	25 [g]	342	2,3	1	18,1	0	4	0
Mrkev	25 [g]	22	0,3	0,1	1,8	0	11	1,4
Cuketa	30 [g]	20	0,5	0,1	0,9	0	9	5
Olej řepkový	9 [g]	322	0	9	0	0	0	0
Celkem:		2 416	24,6	12,8	96	48	86	52,2
II VEČEŘE
Kiwi	150 [g]	321	1,5	0,9	20,9	0	57	106,5
Kiwi	3 x kus	321	1,5	0,9	20,9	0	57	106,5
Celkem:		321	1,5	0,9	20,9	0	57	106,5

Energie	Bílkoviny	Tuky	Sacharidy	Cholesterol	Vápník	Vitamín C
[kJ]	[g]	[g]	[g]	[mg]	[mg]	[mg]
8 121	99	58	285,2	177	991	253,5